TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

>		Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

DNO
Autor: sasanka (Občasný) - publikováno 18.12.2000 (13:20:02), v časopise 22.12.2000

Asi jsem náhle spadla
do jezera
na dně byl písek
měl barvu jezevčí srsti a dýchal zhluboka...
Voda hladila
ale i dusila
takže jsem se radši
pozvolna vynořila
díky mý rybí srsti
šlo mi to snadno
a barvy mě míjely...
Kráčela jsem po hladině
zaváté místy pískem
u břehů se zrcadlily
kamenné stvoly rákosu
A na dně
hořely ohně
to abych viděla na cestu
napříč jezerem
na druhý břeh
kde vítr zmuchlal
zpěněné vlny...

Poznámky k tomuto příspěvku

g morr (Občasný) - 25.3.2004 > se děly věci

		<reagovat

wopi (Občasný) - 27.1.2001 > Jo, je to moc pěkné, snad jen s tím opakováním slova "srsti" by to chtělo vyřešit - jinak dokonalé.		Body: 5

		<reagovat

Radim Hrůša (Občasný) - 26.12.2000 > květinko musím ti poděkovat za krásnou báseň, dobře lyricky zpracovanej námět, pěknej volnej verš		Body: 3

		<reagovat

sasanka (Občasný) - 29.1.2001 > >wopi: Ono tam puvodne bylo "dusi", ale zdalo se mi to moc proflakly - a vidis, toho, ze se opakuju jsem si ani nevsimla, diky za upozorneni...

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + deset ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game