Procházím krajinou lítosti a smutku

není tu místo, pro nás dva

Došel jsem k místu, kde v korunách stromů úžasu

setřel jsem jazykem rtěnku ze Tvých rtů.

Nemluvím o sobě, Tebe jsem nepoznal

v krajině hlouposti a lidské zloby

V krajině čistoty a něhy

nechci mít křídla, propast, kam nemůžu skočit

Procházím krajinou šílenství

tady jsem se stratil…

Prach z cest pálí v očích

s Tebou se potkám ve svých snech

Došel jsem na konec své cesty