Jak se hrozím tvojí vlády
Rozepneš se uvnitř jako plyn
roztáhneš do šíře a vím,
hned nahoru i dolů.
Budeš všude.
Jak se těším z tvojí vlády.
Provedu tě královstvím
pojedem pod vikýře
výtahem nahoru
a zas dolů.
Budíš šedé.
Už vidím létat posly tvojí vlády.
Tvůj krok a stín je mladý.
Vím, že přes ten nepokoj
je tíha jako věčný zdroj
i klidu tvojí koruny
i spánku v kobkách poddaných.
Bdíš – všem déšť.
Jen vítej v zdejším království
a zůstaň v něm, a nejen s ním.
Pojď, provedu tě tajemstvím
nahoru a zas nahoru.