Smát se dětem když upadnou - Vidět Pana u fontány motýlům na flétnu hrát Stát si za svými zvyky - Slyšet světlušky tančit nad lesní tůňkou
Tajemství tůňky a zakázaného bůžka Nejmenší věci září nejvíc Naplňují celé nebe A celou duši
Cítit jak ti narůstají křídla - Stříhat křídla a vlásky Vidět kouzlo v hlubokých očích srnky - Zašlapovat brouky
Nevěřte rodičům Nevěřte učitelům Nevěřte televizi
Věřte jen svým snům Skřítkům které si schováváte pod polštář Aby vás v noci někdo zlý neodnesl Ukryjte si je dobře a dobře je hlídejte Stejně je jednou ztratíte
Ale nebojte se, ony vás neztratí Až uslyšíte znovu jejich volání Tak se k nim vraťte A nestyďte se za to
Maličké je největší Nejmenší je nejmocnější
Zacpěte si uši a chtějte uši nové Zničili jen vás Vaše sny zničit nemohou Ty už si musíte zničit samy
Je těžké se se sny loučit Těžší se k nim pak vracet
Však jaký by to byl úlovek bez lovu Proto vybírejte dobře mí holoubkové Hluší a slepí ukradli tuto zemi A chtějí abyste byli jako oni Abyste jako oni zahodili klíče od vaší kouzelné zahrady Kam jste se vraceli raději než k mámě a tátovi Kde jste byli naposledy šťastné Odkud pramení vaše pravá krev A kde máte uschovány nejvzácnější poklady
Vysmívají se vám protože oni klíče už ztratili Zničí vás protože sami nemají už sílu je najít Vysají vás abyste byli slabí jako oni
Zapomeňte na ně jako na zlou noční můru mí netopýrkové A vstupte beze strachu do svojí zahrady Co je vám do těch co ztratili svá tajemství Co je vám do zlodějů vašich snů
Zapomeňte na vše na co se bojíte zapomenout Vzpomeňte si na vše na co si chcete vzpomenout A vstupte do svého království Kde ve Zlatém zámku vládne královna Arcana Vaše matka sestra dcera milenka
Zář z její koruny vám zahřeje tvářičky Nikdo z vás ji zatím nezná Ale ona vás zná od počátku světa Je pořád s vámi Tak už otevřte očka ať ji spatříte
To už není dětská říkanka mí krokodýlkové To je to čeho se oni bojí To je to kvůli čemu vás vraždí abyste to ztratili A až se budete stydět za své sny Ztratíte to taky A budete jejich
Nevěřte knížkám Nevěřte knížatům Nevěřte kněžím
Nevěřte svým spícím očím Poslechněte si svá srdíčka Slyšíte je?
Slyšíte to ošklivé v něm? Slyšíte v nich váš vlastní hlas který vám chce ukrást váš sen? Vaši zahradu? Vaši královnu? Slyšíte se?
Nezlobte se na ten hlas, ale nevěřte mu! Neposlouchejte ho! Schovejte se pod peřinu a myslete na to Co jste ještě nikdy nikomu neřekli Abyste byli silní až přijde váš den
Myslete na to co víte jenom vy A královna Arcana A Slunce A hvězdy A vítr A tráva A stromy A hory A moře
Co víme my Když jsme šťastni Když slyšíme pramen A vidíme zář v srdci svém
Neztraťte to prosím vás děti moje I kdyby sluníčko umřelo Vše bude tak krásné a čisté jak vy budete chtít...
|