Jen se ti schoulit do klubíčka

a rozpouštět se jako svíčka

v temnotách,

tát tvojí vůní, měkkým teplem

a na oplátku malým světlem

odhánět strach.

Obavu, že se rozejdeme,

ztratíme a už nenajdeme,

nuceni živořit

v žaláři vzpomínek,

v zoufalství,  jež nám

nitro svírá...

…miláčku, víra neumírá,

ohřej se o můj

plamínek.