ouvej (Občasný)

Skutečně zpěvné - s nádechem archaična. :-)

Pescatore (Občasný)

Jde to jen velmi těžko vyložit, ten "dojem" v obrazném naznačení.

Množ.č. "ta přísna" radosti.

Je to takový náznak toho, že za každou velkou radostí "vykukují" přísné tváře, jacísi dohlížitelé rovnováhy. Tedy řečeno jasně: za každou velkou radost se musí hodně platit, někdy i krví, těžkými překážkami, jizvami na těle či duši. To jsou ta přísna (tedy také něco jako Váhy) u kterých se dějí "velké radosti"... Ty tváře se nejlépe (pro mne) dají vyjádřít mýticky, řekněme tedy "měděnou tváří"... a tu radost (vzácnou ženu) jsem zde pojmenoval "střípek z Jericha", v kontextu nikoli biblickém, ale jaksi "starodávném" - prostě krásná vzácná žena... možná nějaká panovnice, kdoví...

Pescatore (Občasný)

Ještě dodatek: možná tam zní podivně to s rybníkem... to je takový můj rys, spojovat zdánlivě neslučitelné. Chvíle žité "plavání, letní rybník, místo, kde "reálněji" jsem nebo jsem byl - obrazy z mého žitého světa ........... a "místa čistě sněná", z oblasti čirého představování. Z tohoto úhlu by mohla být např. dívka v rybníce, jež plave a její rty zvučí o hladinu - viděna náhle jako jistá vznešená kráska na Jerišském tržišti. Meze fantazie bez hranic...  Myslím, že (alespoň dle reakce některých přátel kdysi) jde o jednu z mých nejméně srozumitelných básní...

Co nadělám...