|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
den v němž se přestanou počítat zimy
vločky padají do sklenic
v účetní ztrátě figuruješ mezi nimi
malinká sbírka nahých tanečnic
jsi černou kaňkou na úpise
další vryp ve fláku masa- mém srdci
rána jež stále nehojí se
s otázkou nemístnou: kdo jsi?
vtrhas tam, přišlas bez pozvání
na krku obraz čtvrtého boha Říma
Madona, jež je k zulíbání
stehna, kterými neobjímá
místnost jež nešeptá milostná pořekadla
nad ložem chvěje se zamrzlý dech
dva terče vztyčené , má smyčka bez propadla
drápky jež mění se v jizvičky na zádech
pro bolest po nehtech poznal jsem slůvko slast
kyselost odchodů, co bouchou dveřma na vždy- bez pozdravu
schoulené slůvko čest, šel až na doraz
do lůna světa, bezedného splavu
|
|
|
