|
Čekání
Noc jenž je na sklonku
a měsíc
měsíc je v úplňku
Já sedím, sedím a čekám na vzdělání
které nepřijde po nicnedělání
studený vítr ovál mě
v úmrtí večera
kdepak !
už dávno není včera.
mraky táhnuvší se oblohou
jsou mou velikou
inspirační předlohou
kdesi V DÁLI projel vůz
vedle něj snad zakokrhal kohout
a já vidím všude plno barevných múz
zelené, žluté, červené................a modré
k čemu ?
k čemu jsou nám dobré.
Kytice v sklenici nedopitého piva
a vosy hnízdící v ztrouchnivělém okapu
TO jsou ty věci, jenž nazývá
realitou JANA
nebo jaké jméno přiřadit té
modré víle
která v pestrobarevné
spleti múz
protancovává celé noci.
A já sedím a zírám
zbaven jakékoliv moci
nemohu stát ani snít
natož někam jinam JÍT
Jenom tupě zírat!
a čekat na vzdělání
které nepřijde pod tíhou nicnedělání.
|
|
|