|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Cesta na Obří hrad - návrat
Autor: huhu (Občasný) - publikováno 25.2.2004 (08:49:58)
|
|  |
Příběh.
Až když jste někde uprostřed, zjistíte, že chybí souvislosti. Že jste četli jen tak rozptýleně, současně se dívali z okna, krájeli zeleninu, poslouchali zvuky ze sousedních bytů, sledovali kosa v trávě v parku ... A tak se musíte vrátit. A ty souvislosti najít. Číst pozorně, tužkou podškrtávat nejdůležitější pasáže, čís tak intenzivně, aby se vám slova spojila s barvami.
Pokaždé vycházel ten kopec od potoka. Od kamenného moře, co se nad Losenicí zvedalo kousek jižněji. Přecházel kolem stavení, které v posledních letech sloužilo jako hotýlek. Byl tak zvyklý na ten pohled, že už ho ani nevnímal. Přešel louku (tam se většinou na chvíli svalil do trávy a díval se nad sebe). Vešel do lesa a pěšinou stoupal vzhůru. Přeskakoval po kamenech až k obětišti. Pak zahnul doleva a šel pomalu a pozorně až k valům.
Stále stejná cesta. Měl ji v pocitech i tam dole, ve městě. Jeho příběh.
Tentokrát stoupal od domku letce. Divocí psi. (Starému letci jednou krysa v noci ožrala kus kůže na hlavě, od té doby se bál spát.) Cesta temným listnatým lesem. Pralesem. Mladé smrčky, co ho nechtěly pustit dál. Valy. A z nich - jen z nich - výhled daleko do kraje.
Z vrcholu pak zpět dolů loukou. Dům. Majitel před mnoha lety zemřel. Dům byl pronajatý, ale nikdo nevěděl komu. Nikdo ho neznal. Mrtvý majitel stále postával kolem. Neměl klid. Jeho příběh asi ještě neskončil. Potřeboval uzavřít. Nevěděl jak, když neznal souvislosti. Začátek. Na začátku tolik záleží.
A úhlu pohledu. Zvolené cesty.
Převlíkat šaty. Nové jméno. Vyměnit role. Opustit oheň, který tak dlouho udržujete - naučili jste o něj starat, obstarávat dříví, i když se zdá, že už nikde žádné není. Vyrobit si nástroje, protože jste žádné nedostali. Za deště se třást šíleným strachem, že oheň vyhasne... V noci se hřát a v plamenech vidět příběhy a v nich hledat ten svůj. A když jste se všechno naučili a ta dřina je vaším životem i štěstím, musíte jít dál .... Kus zpět se vrátit a podél břehu vaší řeky hledat nové místo pro rozdělání nového ohně ...
|
|
|
