vzpomínáš?

už jsi tu jednou byla!

tady jsi stála

ano, tady

ne

co se stalo, nemůže se odestát

na těchhle místech bodá dýka

vždycky tak nevinně

v půli zad foukne vítr do žil

ano,

už jsi to jednou prožila

ne

co se zdálo, nemůže se odezdát

je to beztak až nemravně dávno

struna, jen dozvuk

koutky očí potrhané smíchem

koutky úst naběhlé

zašeptaným tichem

úžasné, mám se ještě pořád kam

vracet

jak hladce se obracet

(zády?) k tobě….

co ty?

můžeš mi závidět sebe sama

ne

co se vzdalo, nemůže se odevzdat