Jsem hranice dvojího území, jsem obzorem, kam až nevidíš, jsem jenom pohybem tušených stínů. Jsem bárka, která tě odveze na onen svět. Na okraji tvých pozemků sálám, do středu i ven kroužím.
Nejsem to, co tě přivede s nadšením vždycky ke správným cílům. Jsem jenom záře světla na okrajích. Jsem ozvěnou pokorných přání. Jsem nevinnou cestičkou ven po polích, ze kterých ždímáš víru. Jsem způsob konce všech tvých rozměklostí. Jsem spalovačem tvých snů, zářím.
Tančím nad zemí konečnou tanec psů. Tančím vstříc dávným plánům. Poslouchej rytmus dusotu mých nohou, ať rozpoznáš vůli svou, kam jít.
Neboj se tmy a zbav se svých rozkoší, nehledej sílu krásnou. Sám jsi tím plamenem neviditelným, sám dojdeš svých očekávání. Kam jít, sám víš.
HULÁ HUDULÁ KESLA BELA DRÉ VRABE KRETA MÍ VÓ KESLA BELA PÉ TĚDEME DALU TĚDEME DÓ
ŠTĚLÁ ŠTĚBALÁ BEDA ODA DÉ VOBU DABU DLÚ MÉ BEDA ODA VÓ JULAMA TAMA DELAMA LEJ ZI DA, EJ SI TI, NAJ KI
Neboj se tmy a zbav se svých rozkoší, nehledej sílu krásnou. Sám´s byl tím plamenem neviditelným, když´s šel ke svým očekáváním.
Tančím nad zemí konečnou tanec psů. Tančím tanec svých pánů. Jen já znám rytmus dusotu svých nohou. Jsem posluchač svého kulhání.
Slyš, jsem rachejtle světelných efektů. Jen záblesk z velkých bouří. Pozoruji jen, jak by to mohlo být, jen zpoza zamlžených brýlí.
Tančím nad zemí ledovou na bruslích, tančím čtverylku bláznů, kolem mě tančí spousta jiných ohňů, ples, na kterém tančím, řídí král.
|