Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 25.11.
Kateřina
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Zpovědi, pocity
 > Zpovědi, pocity
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Zpověď čerstvého třicátníka
Autor: ixix (Občasný) - publikováno 26.3.2004 (19:31:03), v časopise 29.3.2004

Víte, v mládí jsem si to představoval trochu jinak. Měl jsem velmi zřetelné výjevy, které mi ukazovaly, že ve svých třiceti budu brouzdat karibským mořem na jachtičce s rybářským prutem v ruce. Mladý a přitom již zralý, pohledný a zajištěný muž, pozorující z kapitánského můstku přimhouřenýma očima bárky domorodců, sám pozorován nejedním párem očí krásných dívek, které válejíce se na mé jachtě tu i onde touží po mé lásce a mých úsporách... Zdá se, že jsem v té době příliš hulil, neboť výjevy se naplnily jen částečně.

Je pravda, že v Karibiku jsem to omrknout byl. Jenže jsem se na jachtičky díval ze břehu, své věci jsem neměl v kufru BMW, ale většinou na zádech a v hotelových pokojích nečekala masérka, ale švábi.

Krásné oči dívky mně také doprovázely a stále doprovází. Ale jsou rozhodně jen jedny. Ostatní, pokud se přiblíží, jsou vyškrábány. Dívka je to dozajista pohledná, ovšem na podobnou jachtu, kde jsou přijímačky hlavně z tělocviku, by se asi neprobojovala. Co nedala příroda na kráse ovšem nahradila inteligence, což je velmi praktické. Například jen díky ní jsem se ve svých 25 letech dozvěděl, že si neumím ani namazat chleba, čímž se prý vysvětluje i to, proč nemám tu jachtu. Nechápe, jak jsem mohl přežít období, kdy jsem odešel od maminky do doby, než jsem ji potkal, resp. kdy jsem jí byl nalezen. Asi jako většinu mladých samečků mne údajně zachránilo žití v tlupě s ostatními mladými samci a pravidelné kalení, takže jsem nebyl tolik závislý na přísunu běžných potravin. Tuto její verzi podporuje snad jen to, že právě z tohoto období pramení mé vidiny života po třicítce. Po té, co jsem byl odchycen, mi sehnala práci, byt a učí mně základním lidským činnostem a to již několik let. Prý marně. Po mé lásce sice touží, ale zdá se, že rozhodně ne za každou cenu. Peněz si svých vydělá dosti, takže po mých nejde, co je však paradoxní, má neuvěřitelné starosti a zájem o jejich osud. Jsem nucen mít několik bankovních účtů, které si navzájem různými převody tuneluju tam a nazpět, čímž dokonale matu i sám sebe. Vedlejším produktem je docela fajn iluze blahobytu.

Částečně se to hodí i v práci, neboť práce s penězi a vytváření různých iluzí mně v podstatě živí. Tedy ne že by to byla nějaká levota, ale vysvětlujte to někomu. "Dneska je to všechno jedno pakáž", jak říkala jedna pani u doktora v čekárně, což je místo, kam si důchodci při dnešní drahotě chodívají posedět a povykládat raději než do cukrány a kde také mohou vytvářet své oblíbené fronty, abychom si je užili i my, mladí, když už banány mají na každým rohu. Snažím se je chápat, neboť jsem také chtěl být již důchodcem, i když poněkud jiného ražení. No uznejte, dopracovat se až v osumdesáti k tomu, že si budu moci dovolit dlouhodobě, tedy přesněji řečeno v tom věku již do smrti, živit nějakou sličnou gymnastku ze žurnálu, je přece naprosto šílený. Vždyť už i teď, čerstvě po třicítce, mám občas takový pocit, že by se mi zase chtělo víc lepit letadýlka, než dovádět pod peřinou. Člověk by si měl plnit sny raději ihned. Bohužel vypadá to, že povinnosti chodit do práce se nezbavím ani ve čtyřiceti a většina klukovských snů se odkládá na neurčito. Možná bych měl zase začít hulit, abych měl alespoň pocit, že je všechno v naprosté pohodě. Protože už vážně začínám pochybovat a ztrácet iluze. Je sice pravda, že jsem se vypracoval do pozice, která mi třeba umožňuje ráno slintat do polštáře libovolně dlouho, aniž by někdo pátral, kde jsem byl, ale pořád to není ono. Jednak proto, že zpravidla stejně nervama nemůžu dospat, takže se vzbudím včas i v sobotu a v neděli a pak také proto, že se to nedá nazvat pokrokem vzhledem ke vzdálenosti původního cíle. Do jachtičky pořád příliš daleko...

Říkám si fajn, jsi pořád ještě mladej. Každý je stár jak se cítí, třeba to ještě stihneš... já se snažím žít mladě, ale když si třeba čtu plakát o příští technoparty připadám si nějak divně. A ještě hůř, když tam fakt přijdu. A to nemluvím o vočumování výrazně mladších dívek, které mi navíc říkají nepochopitelně "Dobrý den". Jednou z příčin je určitě má "kdysihříva", která tak hrozivě rychle mizí...nezachrání to ani móda kulichů, páč ve všech vypadám jako idiot.

Ta naprostá deziluze, nepochopitlně brzká krize středního věku, která přišla se dnem mých třicátých narozenin je hrozivá. Dokud mi nebylo třicet, říkal jsem si, pohoda klid, třeba to ještě klapne. Teď už mi táhne na čtyřicítku. Jen tak, ze dne na den. Najednou ze mně vyprchal všechen optimismus. Znáte to "jdu na sever ... a už jdu na jih..."

Tak, venku je tma, vykecal jsem se dost a už mám za celej den pěkně otlačenej zadek. Jdu si zalozit na stěnu. Chodí tam plno mladých krásných holek, třeba některé připadne strašně sexy, jak sebou vždycky z těch dvou metrů fláknu o žíněnku jako pytel h... hrušek...



Poznámky k tomuto příspěvku
Andulka (Občasný) - 26.3.2004 > Ale jdi ty...:-) Podle me je stredni vek nekde kolem 50 a to je jeste moooc daleko...:-)))) Ve dvaceti ses jeste pubertak , ve 30 mlady muz...Jsou to bajecna leta...porad vypadame skvele, jsme o neco moudrejsi a porad se ucime...Mame uz nejake penize, muzeme si dovolit nejaky ten luxus na rozmazlovani, a je cas plnit si nase sny hned ted...protoze uz vime, ze je netreba je odkladat...:-). A tak hlavu vzhuru, nadechni se, vystrc prsa, zastrc brisko....a usmivej se na svet, protoze je tu tak krasne....a zivot je krasny....
Body: 5
<reagovat 
BlueSky (Občasný) - 27.3.2004 >

Kde jsou, kdepak jsou , ty naše velkolepý pláááány (Plíhal, Fiala:-)

 

Vládneš celkem dobře sebeironií, dost mě to pobavilo a myslím, že Ti celá řada vrstevníků dá zapravdu, možná škoda, že je to ve Zpovědích, pocitech, sepsaný je to totiž pěkně. Akorát mě teď nenapadá, kam by se to v Próze hodilo víc (fejeton?, životní příběh,?....:-)))

Taky myslím, že to schytáš za ten "pěknej vztah " ke své partnerce, ale je fakt, že tak žije dost chlapů:-) Některé ženy samozřejmě z pohodlnosti také:-))

Rozhodně doporučuju ostatním...je to takové živoucí a uvěřitelné, od srdce:-))

 

A nezoufej, záhy na Tebe přijde 2.míza, takže se máš (a Tvoje okolí taky:-)) na co těšit:-))


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
BlueSky (Občasný) - 27.3.2004 >
<reagovat 
jakpro (Občasný) - 27.3.2004 > Docela čtivej a vtipnej příběh, koneckonců se nad tim taky budu muset zamyslet :o)
Body: 5
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 27.3.2004 > sakra chlape, píšeš vážně dobře.....:o))vtipně, svižně, skvělá je ta sebeironie, jak už naznačila BS.......chtělo víc lepit letadýlka, než dovádět pod peřinou.  - :o))jo a víš kdy to bude uplně v prdeli??až ti začne vonět hlína(nemyslím, hrob, ale Přemkova zahrádka), to ti definiotivně přestane vonět k......krušina....:o))))
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
noa (Občasný) - 28.3.2004 > "jdu na sever ... a už jdu na jih..."

je to tam! :-)))
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
ixix (Občasný) - 29.3.2004 > Zdravim všechny,
děkuju moc za příznivé ohodnocení. Jsem strašně mile překvapen. Asi se tím pádem někdy znova hecnu a něco vypotim. Dobře vám tak :)
Jinak je to skvělý server,zbožňuju všechna ta dílka, zejména fotky (Kateřina Šedá),... a co mně nejvíc dostalo byl, tuším Standův, Brouk Pytlík... :)
Ještě jednou dik
čauec
<reagovat 
 Max Bubakoff (Občasný) - 29.3.2004 > ixix> to si jeden z mála, co se mu tady líbí, my sme totiž strašný parchanti....:o)))
<reagovat 
ush_ack (Občasný) - 1.4.2004 > Krizi středního věku mám dnes a denně.. Jenže se mi nechce ani lepit letadýlka a tak končím pravidelně pod tou peřinou... ehm.. spící
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
mefisto (Občasný) - 1.4.2004 >
Body: 5
<reagovat 
čtenář peni - 1.4.2004 > Ten čas! Myslím, že třicítka je pro člověka nejhorší období, protože mezi dvacítkou a třicítkou je největší rozdíl. Na třicítce opravdu obvykle začíná "dobrý den" místo "ahoj", na hormony už není takový spoleh, do chování se nám začínají vkrádat nové aspekty jako zodpovědnost, důstojnost..., začínáme víc přemýšlet. Nastává období, kdy se musíme smířit s tím, co se nám přihodilo, vyrovnat se s vlastním postpubertálním egem, někde trochu přehodit výhybku, ale pokud se nám to podaří, máme to nejhorší za sebou. Od této krize už jsme připravenější, poučenější a zbývá jen dobře rozplánovat následujících našich nejproduktivnějších dvacet let, než přijde další velký zlom. I když padesátka... dneska mi nepřipadá nijak hrozná.
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 27.3.2004 > QUENTINOFFKA
<reagovat 
 ariel (Občasný) - 1.2.2005 > Max Bubakoff> to jsi ale býval sebestředný... :-)
<reagovat 
čtenář hans - 13.11.2005 > musím ti dát za pravdu. je to přesně tak, jednodušeji se to dá vyjádřit tím známým "mládí v prdeli a do důchodu daleko" ;-)
každý ráno když vstanu sednu do auta a jedu tou samou cestou se sám sebe ptám proč,kam, jak dlouho ještě ??? to přeci není možný, že už nic jinýho nebude.... pak přijde víkend na kterej ses tak těšil a když je tady znovu zjistíš, že nebylo proč. já chci taky do karibiku, hrozně moc chci. poradtě co mám dělat....
<reagovat 
lacetka (Občasný) - 20.9.2017 > To je moc pěkné, tvůj styl je sexy! Pobavila jsem se od začátku do konce. Máš adekvátně dávkované 'prskavky smíchu', ale držíš to jako linii pevně v ruce. Super. Piš dál, skoro už teď v tom cítím 'celou knižku'.. Díky a v klídku si to žij.

Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter