Brouzdám se v trávě,

smutek a pláč na krajíčku,

květiny já netrhám - ty v sobě mám,

květiny co život znamenají
a ten trn co nosila jsem dlouho v srdci,
já vyrvala jsem

a ránu medem potřela

a kopretinu jako symbol míru do ni vložila.

Brouzdám se v trávě - je mi nějak,

dívám se na nebe

tak krásně modré jako má je naděje.

Duchem pluju si na mráčku a

dívám se dolů

na stráně zelené jako má je víra,

že svět bude loukou plnou květin na modré planetě...