|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Přátelé
Plačící hvězdy
A smutný Měsíc.
Viděly.
To,
Co ostatní nemohli.
Za bezesných nocí
A snů probdělých
Jen oni mohli
Mne se dotýkati
A stírat slzy,
Jenž kanuly mi k zemi.
A že jich bylo mnoho,
Za mého žití.
Jen oni slyšeli,
Mé pravdy
A mé lži.
Veškeré mé myšlenky
Dokázali vstřebati.
Tak,
Jako to nikdo před nimi
Nedokázal pochopit.
Oni nebáli se nářků mých
Tak, jako ostatní se báli.
A při bolu mého srdce,
Potěšení přáli.
Těšili ho,
Hladili.
Dokud neustal.
Brali ho do svých náručí
Tak,
Jako nikdo před nimi.
A milovali tak,
Jak ostatní nemohli.
Léčili mé sny,
Jenž stonaly a zmíraly.
Chytali mou naději,
Jež mizela mi v dáli.
Nenávist mi uzmuli
A změnili ji.
V krásu lásky,
Ve štěstí.
Kolébali,
V temných nocích,
Které nedali mi spánku.
A probouzeli po ránu,
Pohlazením,
Po tvářích.
Vždy chápali.
Tak,
Jako nikdo jiný na Zemi.
Vzdávám hold,
Svým skutečným přátelům,
Kterým mohu věřit navěky!
Zářícím hvězdám A nádhernému Měsíci.
|
|
|