|
Dívka, jen pentle ve vlasech
a modrý proužek na šatech
tak stálým praním vetchých
jen ruměnec jenž stoupá
od křehkých klíčních kostí
jak oheň na tváře, maminko, cítím
jak kdesi ve mně
dozrává hrozen
a v sladké šťávě
topím se - a je to závratné
a je to slastné - a taky jsem už
řeka Lučina - zelená, modrá
a s vrbou na březích
a s trpce vonícím
blínem a puškvorcem
a hlavu umím zaklonit
až tvář mám v mracích
jak honí se, černý je liškou
bílý je slepicí
bílý je chlapcem
s chmýříčkem na zádech
maminko, bojím se
té vůně prken
na staré plovárně
V plesnivém závanu
já cítím moře
| 
