ON      Seděl v baru a musel vnímat agresivní jukebox. Taky pár lidí okolo. Moc nemluvil, pár jeho vět osazenstvu zlepšilo náladu, pár jeho gest několika dívkám vrátilo víru v slušné muže. Občas nenápadně zvítězil v biliáru nebo v šipkách. Nic nezískal, ztrácel pouze čas a to asi chtěl, prodloužit dobu než bude na pokoji a poslouchat samotu. Mezi lidmi a jejich mikrosvěty to tolik nevnímal, i když v tom nebyl rozdíl. Po určité době, o něco později než odešli zatím nezkažení a o pár hodin dříve než se dostanou domů ti bez šancí, zaplatil a odešel.

………..            …………….            ……………                       ………..                  ………………….

ONA   Seděla v šopě a pár lidí kolem se snažilo rozumět jazzovému  koncertu. Ubývalo něco času než zase přijede za mámou a za psem a nechtěla být na kolejích a vidět tři spolubydlící jak si barví vlasy a hodnotí jednodenní kluky. Nechtěla bojovat o to sama pro sebe v koutečku s knížkou. Občas se jí někdo z fakulty neúspěšně pokusil obhájit metodu Stanislavského, dvakrát ji chtěl svést starší muž, protože byla hezká a měla zvláštní šaty. V určitou dobu zaplatila a odešla.

……………            …………..             ………………..            ……………………                    …..

Tak dlouho se vyhýbali čtyřem stěnám pro spaní a teď, za pár minut měla jet ojedinělá tramvaj, a oba chtěli být pryč. Utíkali. Byla doba kdy revizoři nechodí spát nebo příliš brzy vstávají. Byl měsíc etiket a lístků. Po kapsách jim cinkaly drobné.

Házela mince do automatu a vypadávaly ven ještě hlasitěji než zvuk blížícího se motoru. Chvilka nervozity. I hadí řada lidí by byla lepší než ten kluk co čekal vedle ní.

Jsem trapná, jsem trapná, jsem trapná.

Tramvaj odjela, bude hodinu čekat na zastávce a on nejspíš taky, kvůli ní. Chtěla se aspoň omluvit, nějak mu to vynahradit. Jediné co ji v tu chvíli napadlo bylo požádat o cigaretu.

………………….            ………………                   …………..            …………………….

Čtyřikrát opadalo listí.

…………..            ……………                       ……………………            ……….            …………….            …

ON      Seděl v nonstopu, sám a bez nikoho okolo. Hrací skříňka naprázdno pustila jazzovou písničku. Někdy šel domů, jedno v jakou dobu.

ONA   Na podivné diskotéce přemýšlela, zda to má zapotřebí. Tančilo se na agresivní muziku. Blížily se státnice, tak odešla asi dřív.

…………………………………………………………………………………………...

Oba leželi, každý v tom svém. Ticho, natruc akustice. Pokud někdy mohli dýchat tak teď už ne.