MĚSTO

Sedím a pozoruji davy lidí valících se ulicemi.

Každý někam spěchá, žene se za svými sny.

Někdo se směje, jiný se mračí a nikdo si nezpívá.

Město je prosvíceno sluncem.

Z okolních obchodů se linou rozmanité vůně.

Město je šťastné, Město žije.

Cítím i vůni vanilky, vůni Tebe.

Náhle spatřím Tvou siluetu.

Bílou a zářivou.

Vstanu, jdu k ní a chci se jí dotknout.

Rozplynula se.

Byl to jen krásný sen.

Chybíš mi.

Každá hodina a minuta, kdy Tě nevidím se stává věčností.

Kolik jich ještě bude?

V moři mnoha věčností si bez Tebe připadám uprostřed tohoto města jako trosečník.

Na pustém ostrově.

Sedím a pozoruji liduprázdné ulice.

Město mlčí, Město je mrtvé.

Jsem sám.