Svět plný barev žije ve vesmíru,
jako na hladině lotosový květ.
Točí se kolem slunce dokola,
dej pozor, aby časem nezbled!
Vím, nic nejde vrátit zpět,
ale co ti vlastně předurčil
ten moudrý děd?

Kdo ví?

Snad zimu,
jako když je na rybníku led.

Snad písně,
jako děti dokola pět.

Snad svobodu,
takovou jako ptákův let.

Snad lásku,
plnou a prázdnou dávat smět.

Snad štěstí,
být zdravý a tou láskou trpět.

Snad smutek,
když nemáš něco hned.

Snad všechno tohle,
v začarovaném kruhu potkávat opět.

Ano, je to tak,
tím vším jsi proklet.