Kde ruce rezonovaly
těla nejedla
a nepilo se na přítomné teplo...
Jen promačkané ruce
a po koupeli suché objetí
dvou lidí myslících na totéž:
"Od jisté doby nepláču"
Na pozadí
Ze směsí hudby
a mluveného slova
přemýšlíš ticho
až k celistvosti
aby jsi mohl
označit myšlený výkřik
jako cit
Velikost
Slovo jenž zkraje pozbývá naději
že by se dalo snad přehlédnout přejít
je jméno... Velký vůz v malých očích
tak těsně přivřených že nezbývá místa
než pro vědomí velikosti:
Odlehlá světla se nepohnutá vesmírem
blížila z prachu nabírala osudovosti
abys je teď mrzutě až trpitelsky odmítl
pár řasami...
Pláč
Jedl jsem hroudy hlíny
pln strachu že mne příčetnost
opět sleduje a nedovolí
abych se nezval šílencem...
Jen trochu duše vtělit
aby se zjevila má touha
výrazem tváře který byste neunesli
a který já bych nesl!
Jen uchopit svůj pohled
a vbičovat si vrásky
vykřičet tvářím propadliny
a ty pak nosit bez křiku!
Já nechci strašit
jen mám strašnou...
Jím hroudy hlíny!
Ovčáci a ovečky
A bouřka v bouři zatáčela...
Chtěl bych tu chvíli splývat
pozorovat mokré valící se pejsky
na kopcích a mezi domy
Má bílá bouřka v rohu čela...
Ovečky mne naučily zpívat:
"Berani vytáčí z rohů blesky
beránci čekají na hromy"
Klidně
A život šel klidně dál bez lásky...
V té době básníci přestali svěřovat
osobní věci a ptáci trávili
víc času doma Končila sezóna
pylu trav Do otrav
padalo koma
Nahý muž
Nechodí nahé
a chtěly by se opálit...
Hledají jistotu
Říkat jí budou láska
spalující...
Jak v divadle se muži
za svou sílu stydí!
Mistr porouchané zázračnosti
Jsou to vždy zahlcené chvíle:
Dojdu za tebou
sáhnu a prohmátnu
otevřu oči... Jsem stále tam
kolem jen já
Nemám dívčí tělo
Dávám si jméno: Petra
Nemohu se vyslovit
Idylka
Hnědě oděná
studentka filosofie
zapírala modré oči
V podloubí potkala
pestrého studenta fotografie
když jí omylem přiložil
objektiv na špičku nosu
Zavřela oči Sklo
pomalu přestávalo chladit
Třásla se až otáčela
ostřením a clonou
ve své hlavě
Sebral jsem ten foťák
a vyfotil je
Haiku nehaiku 1
Dvou od pasu zrcadlem
odražených stínů
pozůstalé nohy
Haiku nehaiku 2
Dojaly mne mouchy
ztracené nad pooraným polem
Trochu poprchalo
Haiku nehaiku 3
Láska tak nepřítomná ale jsoucí
jako zvuk ryby ve vodě tonoucí
Potápěč se směje
Haiku nehaiku 4
Poplakané bez okapů
domy chlapů
ženy
Haiku nehaiku 5
Nahý v obleku
laskávaném žlutovláskou
cítím otisky prstů
