|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jsi jako modelína.
Co chtít tak od ní.
Jsi tvárná, měkká.
Protečeš jako řeka.
Nechám Tě téct.
V dláních jsi se choulila
Já tvaroval Tě
hřál.
Ty jsi krásou oplývala.
Hrdý jsem byl na sebe,
že stvořil jsem něco pravého.
Začas jsem však nevěděl co dál.
Vše mi bylo málo.
Že krásná jsi to věděl každý, ale
mě to nestačilo.
Nový tvar a nové linky
jako písmenka do polívky
a pak poskládat je v krásné dlouhé věty.
Tak jsem Tě zohavil. To byla ta pravá krása.
V podlých tvarech viděl jsem fantastické výjevy.
Unesen svou myšlenkou, neviděl jsem.
Teď všichni mlčí. Pomalu se točí zády.
A Ty?
Ty potichu mi v dlaních protékáš.
Ztratil jsem Tě.
Stokrát jsem se snažil nálézt, co dřív jsi byla,
ale vždycky zas ten hnusný patvar.
Jen čekám, kdy odpustíš a vrátiš se mi.
|
|
|