absurdní mánie štěstí
ze světa vezdejšího sis udělal svůj pokojíček
a s Bohem rozmlouváš jako se svým žákem a přítelem
z hříchů si vážeš svatební kytici pro svou příští lásku
píšeš ódy o křičících plážíchzastíněných stromy a zlodějích lístků do metra
z popsaných listů si ubalíš svou cigaretu
a usměješ se výčitkám společně s vydechovaným kouřem
když sleduješ ruch města a ruch nedorozumění nebo naopak přílišného pochopení
tvá tvář září jako andělská křídla která vidí vojáci ve všech válkách
když vyprskneš smýchem šampaňské
snáší se okolo nás jejich déšť jako noční obloha
říkáš:
"neber ten život moc vážně
každej umře a nejdůležitější je vždy jen suma
kladných emocí při konečné bilanci"
"svět je nestálí a tvým úkolem je antientropiský proces
což se ti u žen nikdy nepodaří - jsou ekonomické přeběhlice, i když za to v podstatě
vůbec nemůžou"
"vždy se na věci dívej i z pohledu jiných,
a věz že vše má povahu bumeranku
který se ti vždy vrátí"
"náhoda neexistuje"
obyčejně dělám že souhlasím s tím co říká, ale....
|