Tvé náruči

těžko ale přece ubráním se

je pastí zpodobněnou

tenké dlouhé římse.

Mé tělo

- ve větru se potácí

Oči v dešti

- v dlaních svíráš písek.

Máš ústa němá

a tělo plné třísek.

Když

tmou pochodují vojáci.

Písek v očích

už zvlhnul v bláto.

Jsme unavení,

jsme tou slabou patou

a Achiles tu - spolu snámi

se v šeru cestou trmácí...