|
| |
 |
Krása
Autor: pinokio (Občasný) - publikováno 10.3.2001 (19:02:35), v časopise 13.3.2001
|
|  |
KRÁSA
Ach,jak jsi krásná!
Tolik krásy snad už v sobě neunesu,
Kéž už bych nikdy neviděl tvou krásu.
…Nevidím. Všude je Tma.
A v mé duši se usadil klid.
Ach, jak krásný máš hlas!
Toho jsem si nikdy nepovšiml, až teď.
Ach, tak krásný hlas…
Ne! Už ne!
Už více neunesu tvůj krásný hlas.
Kéž už bych nikdy neslyšel tvou krásu.
…Neslyším. Všude je Ticho.
A v mé duši se usadil klid.
Ach, jak krásně voníš!
To je zvláštní, že jsem si toho nikdy nepovšiml
Taková krásná vůně
A cítím ji jenom Já!
Stále více a více a více
Až to už nevydržím.
Ach, jak krásná vůně!
Kéž už bych nikdy necítil tvou krásu.
…Necítím. Všude je Ticho
a Tma.
A v mé duši se usadil klid.
Ach, jak krásný máš dotek!
Toho jsem si nikdy nepovšiml.
Snad je to tím, že to je jediné, co cítím.
Ne! Já pořád cítím!
Pořád cítím tvoji krásu,
Pořád cítím tu….Bolest.
Kéž už bych nikdy necítil tvou krásu.
…Necítím. Všude je Tma, Ticho
a Klid.
…a Samota a Vzpomínky.
Vzpomínám na tvou krásu,
Vždyť mi nic jiného už nezbývá.
A má duše křičí, naříká a ohaní se pěstmi.
Už dost!
Kéž už bych si nikdy nevzpomněl na tvou krásu.
…Nedýchám.
Nevím, proč dýchat dál.
|
|
|
