...přístavy se vzdalovaly lodím
bílé šátky racků vyprovodí
mě zemí divoptáků

tam mokré nitě gobelínu
tkaly své labyrinty stínů
sirény šeptajíc

drakary táhnou ke dnu ta svá
nic

vyhaslý maják na mělčině
jen ruce hluché svíráš v hlíně
osekán závratěmi v rámech
peřeje, ústa, ...nedohrané..

..a pamětí se neodvine
jen Moře Měsíc nenavrací

a nad hladinou letí líně 
prokletí bratři
divoptáci