Nebe

jako nemocná plíce. Sípot včel. V kameninách

cukernatí srpen. Dusno je jak v ústřici.

Malátnost nám ředí hlasy. Stékají

                                          jako pot

přes od rána není co říct,

                                ani vidět, cítit - -

v hutné smyslnosti kvasícího světla

jsou nalité hrušky žárovkami.

Ale v nás

je hořící vlákno přetržené.

Snad alespoň tyto stíny,

než vykoupí je zhasnutí.