Sotva se vzbudíš můžeš třeba tančit
vrtět se a pak chvíli sedět
v pronajatém pokoji cizího města
kouř jde a mlha do oken docela jiná řeč
je slyšet od lidí na stolku chryzantémy
jdeš si zaběhat...
Je chyba ve tvém nahlížení básníkem že skrze
špatnou slyšitelnost lámeš labutí krk každé druhé básně?
Že v místech veršového toku chtěně štěkáš
a narážíš své metafory rovnátkově na zkus slov
kloubíš si prsty o zvuk - kolovrátek
skládáš a rozkládáš své šiky veršů - nov
v zábavním mudroslovném parku
svého "přemýšlení"?...
Vyjít si před dům koupit noviny
expresso v Kafé na rohu
dívat se jak se mění tváře a ulpívají v paměti
podobné výjevům z nedávno zahlédnutých pláten napsat pohlednici matce
při sklence Merlotu: Dit moi, mon amour, dit moi... komusi kdo už dávno chodí jinudy
Cizinec zastavený v ztracenosti dálce
a ve svém kavárenském prostoru
na hranici žánru vzpomínek a stesku po někom