Sotva se vzbudíš můžeš třeba tančit

vrtět se a pak chvíli sedět

v pronajatém pokoji cizího města

kouř jde a mlha do oken docela jiná řeč

je slyšet od lidí na stolku chryzantémy

jdeš si zaběhat...

 

Je chyba ve tvém nahlížení básníkem že skrze 

špatnou slyšitelnost lámeš labutí krk každé druhé básně?

Že v místech veršového toku chtěně štěkáš

a narážíš své metafory rovnátkově na zkus slov

kloubíš si prsty o zvuk - kolovrátek

skládáš a rozkládáš své šiky veršů - nov 

v zábavním mudroslovném parku

svého "přemýšlení"?...

 

Vyjít si před dům koupit noviny

expresso v Kafé na rohu

dívat se jak se mění tváře a ulpívají v paměti

podobné výjevům z nedávno zahlédnutých pláten napsat pohlednici matce

při sklence Merlotu: Dit moi, mon amour, dit moi... komusi kdo už dávno chodí jinudy

Cizinec zastavený v ztracenosti dálce

a ve svém kavárenském prostoru

na hranici žánru vzpomínek a stesku po někom