V kostele

Seděli tiše, ruce sepjaté,
modlitbu na rtech, tváře dojaté,
jak holoubci vklíněni na hřadu
sedí tu při dnešním obřadu.

Babička s kytičkou pomněnek v dlani,
jež dědeček jí k svátku dal,
tento den vždy myslí na ni,
padesát let to tak dělává.

Dlouho již tomu je,
co jediný syn jim nežije,
přesto však oči mdlých vzpomínek
uroní drobný pramínek.

A s pohledy upřenými na sebe,
s myšlenkou vyslanou do nebe,
život snad na chvíli krásný se jim zdá.

Bože, jen na chvíli potěš je,
když v duši je zármutek,
bolest a ...

- naděje -