na zimě a sněhu je nejhezčí to že si člověk může představovat rozkvetlou louku,

 protože když zima není , tak potřeba takových představ  klesá a jsme těmi představami obklopeni

rozkvetlá louka ale nemusí obsahovat jen květiny

za rozkvetlou louku považuju i to

když je plná smějících se lidí - jako piknik, výlet, afekt naprostého štěstí,...

to je ta pravá rozkvetlá louka , rozkvetlá lidmi

i květina může být svou estetikou blzká lidskému obličeji, myslíte že ne?,

tak se podívejte zrcadla ve chvíli kdy nějaké květině voníte

obličej a květina jdou dobře k sobě

a květina nebo obličej se mohou vzájemně nahrazovat nebo nahrazovat nějaké živé gesto - úsměv, souhlas,...

květina může být prostě za určitých okolností nádhrným zdrojem komunikace

ano, tak zima mi umožňuje představit si libovolnou rozkvetlou louku,

protože když zima není ,tak potřeba takových představ  klesá

líbí se mi na té představě i to

že květy se od pravěku příliš nezměnily - myslím svou funkcí a snad i vzhledem,

jen jejich umístění se diferencovalo v závyslosti na vnějších podmínkách

                představuju

 si                                                rozkvetlou

             louku                                                                            která

vypadá                      jako                         

                                                       malířská                                paleta

          a            co                         s ní                                                             namaluješ              jitroceli?