|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Vetchý můj mlha sad z barev svlékla. Oškubán Havran o tóny suit posolí peřím popela svit. Malba před modlou myšlenky klekla.
Toužím po touze; z ledu se spekla, vyhřezla ze tmy v plamenný břit. Prsty do kláves darmo jdou klít: Zbytečná zášti ze mlýna pekla!
Fontány střech a dlažebné vrásy, jiskřivé lampy, rty plné spásy kdysi jste snesla, Má, na můj sad.
Zbádány šmahem jsou zeměpásy. Kdo Vám tak zcuchal rozkvetlé vlasy? Obral nás oba o patos Hlad... |
|
|