Jsem ta, která si listuje

s lorňonem na vrásčitých víčkách

ve starých denících. Ten barokní pán

se všitým véčkem v kalhotách

jejda, baroko bývalo

dycinky nevkusné

jsem mnohem raději

gotická strohá přímka

no... taky míval  návštěvní den.

Vždycky jsem trošinku

uhýbala (kdosi to miloval)

listuji deníky

bezbarvá medúza

asi jsem patentní zámek

a taky paklíč, otvor je v tobě

otvor je v mlze

a možná přijde 

básník? a pročpak má

klotové rukávy? Až budu si

lakovat nehty

přistaví žebřík

k prvnímu poschodí

z té barvy stříbrné

rudé

a růžové

postaví možná

růžový sad

vmázne mi báseň

tak těsně pod kůži

abych se konečně

vybarvila.