|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Povídání o bažinách Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 10.12.2004 (10:03:23)
|
| |
Přes bažiny jen
smrkové větve
březová kůra
lupič se unavil
unavil usnul
jak hledat v tmách
kam vedla cesta?
A toto budiž prologem.
Pod podlahou si myši
tahají karty
a jedna zapištěla
ach, smrt je zase jen
novým sýrem
v pastičce života.
Na co myslí ta
co její krok nám nad hlavami
tak ztěžka sténá? Že by se její život
tak znenadání
stal pupkem
kde všechno začíná?
A toto nazveme
kolíbadlem. Buch, buch
už tenkrát
zdobená čela kolíbek
narážela o futra.
Někdy jsem měla srdce
jak kurvu vyzdobené
punčochy lesklé
a ukazuje okraj stehen
a šminek na kila
že tvář až padá
snadno padá
padavče láska.
Tomu bych řekla
oklika. A že jsem měla ráda
taky jsem měla prstýnek
vtisknutý do čela
ovečka cejchovaná. Na hrudi mříže
gumová hračka
pro pána
co vykousává pískátka.
Málem jsem zapomněla
že umím zpívat. Tohle bych nazvala
realita. A v bažinách
vede jen vratká stezka
smrkové větve
březová kůra.
Je ještě proč se
zalykat? Lupič se unavil
unavil
usnul.
A tohle
odpusťte
tohle nenazvu.
|
|
|