Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 16.11.
Otmar
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Ukradené srdce
Autor: Zora Šimůnková (Občasný) - publikováno 30.12.2004 (12:03:01)

Ukradené srdce

 

Osoby

 

Stella Mela – dědička panství

Gigi Pera – dědic sousedního panství

Salvatore Ortaggio – rodinný lékař rodiny Mela

Nicoletta Bugia – sestra v ordinaci doktora Ortaggia

Giovanni Verdura  majordomus

 

Stella Mela sedí na pohovce a ovívá se vějířem. Vstoupí majordomus.

Giovanni: - Dobré ráno, signorina, jak jste se vyspala?

SM: - Ach, Giovanni, ani se neptejte, celou noc jsem oka nezamhouřila.

Giovanni: - Ach, paní, zase ty vaše migrény? V tomto horku není divu…

SM:  - Kdyby migrény, Giovanni. Však víte, co mě trápí.

Giovanni: - Není mou výsadou vědět, signorina. Pouze tuším, které strašlivé tajemství rodu Mela vám nedalo spát. Mám zavolat doktora Ortaggia? V tuto hodinu již bude vzhůru.

SM: - V tuto chvíli mi může pomoci jedině můj milovaný Gigi. Doktora snad potom.

Giovanni: - Omlouvám se, paní, ale signor Pera je již zasvěcen?

SM:  - Ano, je tomu tak, milý věrný majordome. Gigimu jsem již tajemství našeho rodu v neděli v altánu nad mořem svěřila. Roztáhněte prosím ty těžké závěsy, ať proudí slunce do našeho temného sídla.

Giovanni: - Jak si přejete, paní. Venku je skutečně nádherně. Mohu vám položit otázku?

SM:  - Děkuji, Giovanni. Můžete, snad ji přežiji, samozřejmě. Tuším, na co se chcete zeptat.  Ovívá se vějířem čím dál rychleji.

Giovanni: - Pokud je již signor Pera zasvěcen, znamená to tedy, že… klesá hlasem až zmlkne.

Významné ticho přeruší Stella. Vstane z pohovky, dojde k majordomovi a položí mu ruku na rameno.

SM: - Ano, Giovanni, drahý Giovanni, znamená to, že panství rodiny Mela a panství rodiny Pera se po staletích opět spojí. Mě a Gigimu budou již brzy vyzvánět svatební zvony. Můžete to oznámit ostatnímu služebnictvu. Avšak nejprve zavolejte drahému Gigimu a požádejte, aby sem přišel. A pak, prosím, prozvoňte doktora Ortaggia. Děkuji, Giovanni, můžete jít.

Giovanni: - Jste příliš laskava, paní. S hlubokou úklonou odejde.

Stella Mela prochází pokojem a prohlíží si portréty předků. Zastaví se před obrazem šlechtičny ve zlatých šatech.

SM: - Je to tak, prateto. Prokletí, které jsi na náš rod uvalila, bude  konečně zlomeno. Již brzy mi dědic rodiny Pera daruje své srdce.

Portrét vykulí oči a chce něco říci, když v tom vstoupí majordomus s kyticí čajových růží.

Giovanni: - Signorino, signor Pera tu bude mžikem, již startuje limuzínu. Zatím vám, jako každé ráno, posílá růže ze svých skleníků.

SM: - Ach, milovaný Gigi. Láska je přeci jen krásná, že Giovanni? Schová tvář do kytice. Když ji konečně vyndá, omámeně se ptá: - A co doktor Ortaggio? Gigi je zlatíčko, ale zdá se, že z té vůně mě rozbolela hlava ještě více.

Majorddomus stojí v uctivém předklonu.

Giovanni: - Již je na cestě i se signorou Bugio. Těžce narovnává shrbená záda: - Zdá se, že ho budu též potřebovat.

Zvenku se ozve motor auta. SM přiskočí k oknu a radostně zatleská rukama.

SM: - Přijíždí Gigi. Běžte ho uvítat, Giovanni.

Giovanni: - Chlebem a solí, jako obvykle?

SM: - Ó, jistě, chlebem a solí jako každého hosta. Vždyť ještě nejsme svoji…

Giovanni odejde, zvenku jsou slyšet hlasy. SM přejde k zrcadlu a upravuje si kadeře a šaty. Nakonec na sebe z křišťálového flakónku rozpráší oblak vůně. Portrét pratety krčí nos a mává kolem sebe krajkovým kapesníčkem.SM doskotačí k oknu, vykloní se ven a jásá:

SM: - Jaké to krásné ráno! La vita é bella, ani mráček na obloze, stejně jako ani mráček na mém štěstí…Jak to drahouškovi sluší.., otočí se tanečním krokem po místnosti a zastaví se před portrétem, který pořád ještě krčí nos:

SM: -  Nějaký problém, tetinko?, ptá se napůl výhružně. – Za chvilku přijde signor Pera, prapravnuk praděda, kterého jsi odmítla, a tím jsi uvalila na náš rod prokletí, které mohu zlomit teprve já. Jakoby cituje: teprve až dá dědic rodiny Pera své srdce dědičce rodiny Mela, pomine má strašná kletba…Tři sta let, tetinko, tři sta let se v rodině Pera rodily samé dívky. Gigi je prvním mužským dědicem. A brzy bude svatba – a naše panství se spojí. Rod Mela-Pera bude nejmocnějším rodem v Lombardii, ne-li v celé zemi…Tři sta let jsme trpěli! Tři sta let jsme přežívali, ale teď budeme ŽÍT!

Portrét se zřejmě chystá vyslovit námitku, když tu se otevřou dveře a do pokoje vejde majordomus Giovanni. Stále napůl v předklonu slavnostně oznámí:

Giovanni: - Přišel signor Pera.

SM popoběhne směrem ke Giovannimu a radostně zatleská:

SM: - Ať vejde, Giovanni. A vůbec, vystrkuje Giovanniho ze dveří: - Neuvádějte  ho tak formálně. Už je skoro můj! Přineste chianti.

Majordom, stále v předklonu, pozpátku vyjde z pokoje. Vejde Gigi, oblečený jako ze žurnálu. V klopě má čajovou růži. Chvatně přistoupí ke SM:

Gigi:- Dobré jitro, má drahá nastávající, jak jste se vyspala?

SM:  - Dobré jitro, drahý Gigi, pověsí se mu na krk a vřele ho políbí. - Stejnou otázku již mi dnes položil Giovanni. Bohužel, musím vám odpovědět jako jemu: nestálo to za nic. Hlava bolí…

 Gigi: - Netrapte se, drahoušku. Snad vás navždy vyléčí zvuk svatebních zvonů.

SM: - Kdy to bude, milovaný?

Gigi: - Již brzy. Zítra.

SM: - Gigi, to již říkáte týden, zítra…Podle vás je vždycky všechno zítra.

Portrét, na který SM a Gigi nemohou vidět, zvedne významně obočí. Gigi SM líbá ruku a utkvívá na ní dlouhým vemlouvavým pohledem. Zvuk dveří ho vyruší. Pustí Stellinu ruku a otočí se. V předklonu vejde Giovanni s vozítkem, na kterém je láhev chianti a sklenice.

V předklonu vše naservíruje na stůl.

Giovanni: - Signorina…

SM: - Starý dobrý majordome, znáte mě od dětských střevíčků. Nemusíte přede mnou chodit v předklonu:  i když budu brzo paní Pera-Mela, na našich dobrých vztazích se tím nic nemění.

Giovanni: - Jste příliš laskavá, signorina, ale mám hexenšůs.

SM: - Och, snad…

Gigi: - …snad by vám pomohl doktor Ortaggio.

SM se k němu přitulí:

SM: - Ano, doktor Ortaggio, pak se rozpomene: - Kde vůbec vězí, náš milý doktor?

Gigi: - Zjistěte to prosím, Giovanni, a nechte nás nyní o samotě, dobrý muži.

Giovanni odejde. Gigi ještě jednou políbí SM ruku:

Gigi: - Nyní se posaďte, má drahá. K tématu, o kterém jsme mluvili předtím. Náš sňatek je , milovaná, rozhodně otázkou spíše hodin než dnů. Musíte mít však strpení. Nejenže parník s hedvábím na vaše svatební šaty pluje teprve někde uprostřed oceánu…, ale svatební dorty se již pečou!, dodá rychle, když uvidí plačtivý výraz na tváři SM,  - ale je zde ještě jeden problém.

SM vzhlédne, zpráva ji zjevně poplašila.

SM:  – Jaký, drahý Gigi? Milovaný Gigi, jaký problém kalí jasné nebe našeho štěstí?

Gigi vstane a začne přecházet po salónu. Šlechtična na obraze na něj vyplázne jazyk, Gigi ji oplatí stejným, ale SM to nevidí. Nahlas řekne:

Gigi: - Drahá, nemohli bychom pokračovat vedle? Zde je příliš mnoho obrazů, které poslouchají.

SM:  - Jistě, drahý Gigi.

Odejdou vedle, ale otevřenými dveřmi je jejich hovor nezřetelně slyšet. Mezitím do salónu vstoupí doktor Ortaggio s lékařským kufříkem v ruce. Odloží ho na zem a hmátne po láhvi vína. Obhlíží vinětu a  mlsně se olízne. V tom se ozve výkřik. Ortaggio se otočí, ale to už dveřmi odvedle vybíhá Gigi a v náručí svírá SM v bezvědomí…Uvidí doktora:

Gigi: - Och, doktore, to je dobře, že jste tady…Pomozte mi, prosím.

Ortaggio přiskočí a společnými silami Stellu uloží na sofa pod oknem.

Ortaggio:– Co se jí stalo?

Gigi: - Domnívám se, že nervové rozrušení.

Ortaggio: - Když je s vámi, podstupuje riziko nervového rozrušení vždy.

Chladně odpoví. Otevírá kufřík a vyndává teploměr.

Gigi: - To není zapotřebí, doktore.

Ortaggio: - Jak to víte, signore Pera? Kdo z nás vystudoval medicínu? Zavolejte Giovanniho, prosím.

Ale to není třeba, neboť G.vstupuje do salonu a nese mokrý ručník.

Ortaggio: - Vy jste muž na svém místě, Giovanni. Ručníkem něžně otírá SM čelo a šíji. Změří jí puls,dá teploměr a napůl zatáhne záclonu.

Gigi: - Co jí je, doktore?

Ortaggio: opět chladně: Pobývala příliš dlouho ve vaší společnosti signore. K Giovannimu: - Netřeba se bát, dolce Stella bude v pořádku. Připravte jí ledový čaj, mnoho ledového čaje, bude mít žízeň. K oběma: Pánové…, myslím, že bude lépe, když teď odejdete. Signora potřebuje klid…

Gigi: - Ale…

Ortaggio: důrazně: Signore…

Gigi:  výhružně: - Doktore…, srazí paty a vyjde ven. Doktor sedí a hledá ve svém kufříku.

Ortaggio:  - Nemám to tady…Určitě Nicoletta, dobrou pomocnici aby dneska pohledal. Kde vůbec vězí? Portrét  zuřivě kýve na Ort prstem, ale ten nevidí.

Ortaggio: - Že mě kdy napadlo léčit tyhle šlechtice: nic to nevydrží. Radši bych koval koně! Začne si broukat:  - Kdybych já byl kovářem…

SM se malinko pohne, Ortaggio se nad ní starostlivě nakloní.

Ortaggio: Klid, signoro, jsem u vás. Pouze malá nevolnost vás přemohla. Dnes je příliš horko, že?

SM slabým hlasem:

SM: - Och, doktore, ano, horko. Od rána mě bolí hlava…

Vejde Giovanni se džbánem čaje, položí ho na stůl a odnáší láhev vína. Ortaggio se za ním lítostivě dívá.

SM se mezitím posadí.

SM:  - Kde je Gigi, doktore ?

Ortaggio: - Signore Pera již odešel, madam. Smím vám nalít? Podává SM čaj.

SM: - Ach, broskvový, ten mám nejraději.

Ortaggio: - Vypijte ještě jeden šálek a do večera ještě dva džbány. Trpíte dehydratací a snadno se rozrušíte…

SM: Ale, doktore, vždyť budu jako sud!

Ortaggio: - To vám přikazuji jako lékař. Píchnu vám povzbuzující injekci, jen co přijde Nicoletta.

 SM: -  Kde je?

Ortaggio: - To bych taky rád věděl. Měla tu dávno být. Příliš mi nepomáhá, prý nesnáší pohled na krev.

SM: - Ach, doktore, vždyť pomáhat trpícím je poslání. Jak já bych ráda trpícím pomáhala! Plánuji, že se dám na charitu jen co se vdám. Budeme chodit do chudobinců, do nemocnic, ach, doktore, přijmete mou pomoc, ač neškolenou?

Ortaggio: - S velkou radostí, signorino, ale zase se posaďte. Již jste se dnes rozrušila jednou.

SM: - Ach, doktore…asi byste chtěl vědět, co mě tak rozrušilo…

Ortaggio: - Právě jsem se chtěl zeptat.

SM: Ano, ano, svěřím se vám. Předpokládám, že znáte kletbu rodiny Mela.

Ortaggio přikývne.

SM: Nejstarší dědic rodiny Pera, což je Gigi…

Ortaggio: Jistě, tři sta let na něj čekali…

SM:  - Nerušte, doktore…Nejstarší dědic rodiny Pera měl darovat své srdce jediné dědičce rodu Mela, což jsem já, ach, jaká strašná odpovědnost, to není pro slabou ženu, nu což…Prostě Gigi mi měl darovat své srdce…a teď mi řekl, že ho nemá, ach…opět v slzách klesne na pohovku…

Ortaggio: hladí SM po noze : - Klid, signorina, klid. Mohu zodpovědně říci, že z lékařského hlediska není možná, aby někdo neměl srdce.

SM: napůl se na pohovce zvedne: - Opravdu, doktore?

Ortaggio: - Ano, madam. Přísahám na Hippokrata.

SM: tragicky:  - V tom případě mi Gigi…

Ortaggio:…lhal.

SM: - A prokletí rodu Mela nebude zlomeno…a naše panství se nespojí, a já se nevdám…a nebudu vám moci pomáhat v chudobincích a leprosáriích…

Šlechtična na obraze si ťuká na čelo.

SM: Ach, milý Salvatore, příteli…a s nářkem padne Ortaggiovi do náruče. Doktor opatrně vytáhne Stelle teploměr. Ze schodů se ozve naříkání:

Giovanni: - Ach ten hexenšůs, ach ten hexenšůs…

SM odskočí od doktora a tragicky pronese:

SM: - Milý Salvatore, zapomeňme na svou osobní tragédii a mysleme na trpící celého světa. Giovanniho trápí hexenšůs. Podívejte se na něj, prosím.

Při posledních slovech se dveřmi prošourá Giovanni., ohnutý téměř až k zemi. V ruce drží stříbrný tác a na něm obálku.

Giovanni: - Pošta, ohlásí.

Ortaggio:  - Giovanni, jsem zde, abych vám pomohl. Co vás trápí, dobrý muži?

Giovanni: - Hexenšůs, doktore, zdá se.

Ortaggio: -  Ano, ano, již jsem diagnostikoval. Hned vám dám injekci. Hrabe se v kufříku: Zatracená Bugia. Chybí mi tu polovina věcí. Kde vůbec vězí?

 Giovanni: - Au, au, přinesla dopis a odjela se signorem Perou, pane. Au, au, to to bolí.

SM: vzrušeně: - Chcete říci, že pomocnice doktora Ortaggia, Nicoletta, odjela s dědicem panství rodu Pera?

Giovanni: -  Ano, mám dojem, signoro. Zaslechl jsem ji mluvit cosi o Americe.

SM:  - Můj ubohý Gigi, ta ženština ho unesla. Jde jí jen o peníze. Ne, ne, panství rodiny Pera musí být moje. Volejte policii. Opět klesne na pohovku. Ortaggio mezitím čte dopis.

Ortaggio:  - Drahá Stello, to nebude nutné. Zde tento dopis všechno vysvětluje. Muž, kterého jste pokládala za Gigiho Peru, byl ve skutečnosti sňatkový podvodník mezinárodního formátu. Proto také hovořil tak plynně italsky. Ne, neomdlévejte teď, kdy se vše v dobré obrací.

Podvodem se vetřel do vaší přízně. Nešlo mu o vaše šlechetné srdce, ale o vaše panství. Teprve dnes zjistil, že panství rodiny Mela je těžce zadlužené. Proto vám lhal, a proto nyní ujíždí do nejbližšího přístavu. I s Nicolettou, která je ve skutečnosti jeho pravá manželka. Bylo mi divné, že zdravotní sestra nesnáší krev, ale myslel jsem, že si zvykne. Již nikdy nebudu hledat pracovní sílu inzerátem…

SM: - Hlava mi třeští…V tom případě, milý doktore…žádný dědic rodu Pera neexistuje a naše kletba nebude zlomena?

Portrét ukazuje na doktora.

Ortaggio: pouští kufřík na podlahu a staví se do pozoru.

 Ortaggio: - Pravý a jediný dědic rodu Pera stojí před vámi. I naše panství je těžce zadlužené. Odešel jsem do světa, abych vystudoval medicínu. Než se mi však podařilo dostudovat, můj správce trochu pozapomněl, jak vypadám. Proto se do jeho přízně tak snadno vetřel  podvodník Gigi – a naše panství těžce zadlužil. Nezbylo mi, než usilovnou prací rodinného lékaře vydělávat právě tolik, abych pomalu ale jistě splácel dluhy. Už za dvacet let, signoro Stello, už za dvacet let, budou všechny dluhy splaceny a já se budu moci nastěhovat zpátky do rodinného zámku. Giovanni, pomozte mi, sbírá z podlahy bezvládné tělo SM.

Ortaggio:  - Ta žena pořád omdlévá.

Giovanni: po straně: - Asi omdlím taky. Zřetelně:  - Příliš mnoho novinek, doktore.

Ortaggio: - Můžete v tomto stavu pro další čaj?

Giovanni:  - Obávám se pane, že jedině po čtyřech.

Ortaggio: hledá v kufříku: radostně: - Á, tady je. Vytahuje ampulku.  - Radujte se, Giovanni, našel jsem injekci proti hexenšůsu. Jedinou, kterou mi zločinci zanechali. Dává Giovannimu injekci.

Ortaggio: - A teď prosím doneste další čaj.

Giovanni vzpřímeně odchází z pokoje.SM na pohovce zasténá.

SM: slabým hlasem: - Obávám se, Salvatore, že je toho na mě moc. Ještě ráno jsem slyšela znít svatební zvony, snila jsem o tom, že budu paní Pera-Mela a kletba bude zlomena…

Ortaggio pokleká:  - Signorino Stello Melo. Nabízím vám své srdce, erb i ruku…

SM ožije:  - Ano, přijímám. Vrhne se na Ortaggia, až mu lupne v zádech.

SM si toho nevšímá: - Drahý Salvatore, již dlouho jsem měla pocit, že vás miluji. Ano, ano, za dvacet let naše panství nerušeně v jedno splynou…Tři sta let jsme živořili, dvacet to ještě vydržíme. Budu vám pomáhat v ordinaci, v chudobincích a leprosáriích. Vstaňte, můj drahý. Počkejte, já vám pomohu…

Oba odchází, Ortaggio se opírá o SM, která horlí:

- Je zase krásný den. Půjdeme do zahrady a budeme si vyprávět o chudých a nemocných…

Portrét si buší na čelo.

Opona padá.

 

/3.prosince 2004, 23:26 hodin – 29.prosince 2004/

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Max Bubakoff (Občasný) - 30.12.2004 > 13:30 hodin - 30.prosince 2004
Body: 2
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 30.12.2004 > psát skoro třicet dní v kuse - tomu říkám profi přístup .-)))
Body: 3
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter