byl jsem se nalokat zimy
pár kroků z lokálu
trochu oslavilý

snažím se klanět mírně doleva
abych se nepopadal
nadýchnu se
ještě odskočím na druhou stranu
smíchy
počúraná noc

nemám pocit, že bych ještě měl co říci
milé společnosti
ale řádky přesto plynou
setrvačností
či kocovinou
zase o krok
dál

cítím se starší...?

ano,
mám pořád ještě mladou a štíhlou
představu o lásce,
ale chmury už v úplně jiné hlavě
z jiných rovin

klesám doprava
zemězděšením v Ásii
starci klesnou
a mladí vůkol světem
prolomí svou šanci
jako voda
písek
kal
z Kalkaty
víno
ze Srí Lanky

.
.
.

ještě t-haiku:

člověk žije dýl
než trvá vlastní život -
po tisíce let

pak zas o hospodu dál,

tady bude ráno