TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 25.11. Kateřina

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

>		Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Slunce
Autor: Martina (Občasný) - publikováno 9.5.2001 (16:49:12), v časopise 14.5.2001

Ohňová koule
skenuje každou část
mého po teple lačného těla;
vítr chladí a laská
moji kůži,
když slunce ji moc zahřeje.

Mé rty, touží
po kapce vody,
kterou dal mi tvůj polibek;
ve tvých očích vidím tůň
a tvé paže jsou mi stínem.

Má lásko.

Poznámky k tomuto příspěvku

Petr (Stálý,Redaktor) - 9.5.2001 > ta prvni sloka je vyborna ... v poslednim versi mi vadi to moc ... ta druha je slabsi ... ale je to hekzy ...		Body: 3

		<reagovat

čtenář Martina - 9.5.2001 > Máš pravdu to "moc" tam nemusí být. Dík. M.

		<reagovat

shakya (Občasný) - 9.5.2001 > Líbí se mi to.

		<reagovat

R.Samildanach (Občasný) - 10.5.2001 > Líbí, moc :c)		Body: 5

		<reagovat

čtenář Lukáš - 14.5.2001 > Líbí, musí být moc krásný tohle slyšet...		Body: 5

		<reagovat

nieboras.jan (Občasný) - 14.5.2001 > Souhlasím s předchozíma... Hodně hezké a musí být hezké to od někoho slyšet.		Body: 5

		<reagovat

Martin (Stálý,Redaktor) - 14.5.2001 > V druhé sloce máš dost často "tvůj"...ale mohl to být záměr...jinak moc hezké vyznání...		Body: 3

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game