|
|
|
Proč Autor: Cobain (Občasný) - publikováno 12.5.2001 (15:55:04), v časopise 17.5.2001
|
| |
Nestíhám tvé nápady,
nechápu tvoje myšlenky,
jak často míváš nálady,
srdce vhozené do sklenky
s vodou a s mlíkem.
Proč zavíráš oči před světem,
proč otvíráš brány bolesti,
navždy chceš zůstat dítětem,
myslíš že každý tě obelstí
s prosbou a s díkem.
Proč slzy skrýváš pod polštář,
proč smutek nosíš na duši,
tělo své kladeš na oltář,
kde červená mu nesluší,
s vínem a s růží.
Proč neslyším tu teď tvůj smích,
proč necítím tvé doteky,
jako by v květnu padal sníh,
zachumlávám se do deky,
utkané z kůží.
Proč duše tvá se tolik souží,
a srdce tvé bez krve jest,
po čem tvá mysl tolik touží,
že chce si vybrat jednu z cest
a neví kterou.
Proč věčně zavřená jsi ve své cele,
nikdy nepovíš co tě svírá,
proč navenek působit chceš směle,
když uvnitř tebe cosi zmírá,
podstatnou měrou.
Proč chceš působit jistě a silně,
když jsi křehká jak vločka sněhu,
proč tváříš se tak neomylně,
každý tvor přivítá lásku a něhu,
nebo se pletu?
Proč mluvit o smrti, o konci žití,
otevři oči a plnými doušky,
hltej vše dobré, natrhej kvítí,
život nám připraví nelehké zkoušky,
jen jednu větu: „Miluj život a vše co s ním souvisí“!
|
|
|