Proplouvám si v šerosvitu

tenká stuha vlající

hrabu v hlíně, hledám větu.

Chci zas býti vidoucí.

Na tu větu v šerosvitu

co proplouvá kolem mě,

střílím srdce z kulometu

plné vášně bezedné...

Mám být psisko

nežli skokan, zelený a měnivý.

To vám říkám

to Vám říkám

na sliby mě honili

Na chvat měst a na růžovou

stuhu, která obelstí

Copak já chci lehat vedle

nekonečné neřesti?