(V Hodoníně za vojáčka...)

Na Bohnicách do blázinca mňa vzali.

Do svěrací, do kazajky svázali.

Na okénku hej-háj, ze železa mříže mám.

Šat mi vzali, šoky dali, nezoufám.

Pane primář, k čemu mi je kazajka ?

Vždy je lepší z mej dediny frajárka !

Takú já mám, hej-háj, děvča které lubívam.

Příde za mnú, rozváže mňa, ujdem vám.

Neplač malá, moja zlatá děvečka.

Já sa schovám dřív než přijde sestřička

Já jim zmizím hej-háj, šoky už mi nedajú.

Iba mojú prázdnu izbu zbadajú.