|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
TONOUCÍ V OCEÁNU SMUTKU
Topíš se v oceánu smutku.
Každá tyč záchranná, tě pod hladinu potápí.
Nevím jak pomoci,
vždyť sám se sotva držím nad hladinou.
Sám bych teď uvítal loď záchrannou,
tak jak mám tobě pomoci?
Řekl jsem ,,plav",
a ty skryla ses pod hladinou.
Řekl jsem ,,drž se",
a tys ruce sepjala prosbou.
Řekl jsem,, Hle ostrov“,
a ty ses odvrátila od toho místa.
Proč věříš, že chci se spasit sám?
Proč pláčeš, když víš,
že tvoje slzy v mých očích pálí.
Proč se odvracíš, když víš, že plavu pro tebe.
Proč, proč, proč je všechno tak jak je?
Tak jak nechceme.
Proč jsme k sobě hluší?
Tak zůstaň chvíli nad hladinou,
a pověz mi co chceš.
Neváhej, ale dlouho, neboť já se potápím.
Až klesneme na dno,
snad naše těla spočinou v objetí.
Kolem jen ticho bude nám hrát píseň o přátelství,
a v té se spolu rozplyneme.
|
|
|