Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 22.11.
Cecílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Třináctá komnata z kolekce Povídky
Autor: Lola (Občasný) - publikováno 13.2.2006 (19:00:15)
další>

Třináctá komnata

                   

Kdysi dávno, když teprve první lidské kmeny začaly obydlovat části naší země, kdy slunce bylo mladé a země zcela nedotčená, lidská duše zela prázdnotou a jejich chování neřídilo srdce, ale jen jakýsi pud. Lidé nedokázali milovat, nesnášet jeden druhého, lhát , podvádět, litovat druhé či odpouštět. Žádný člověk na planetě neměl srdce, žili prázdným životem, neměli city.

Však přišel jeden den, který ve hvězdách byl napsaný, který měl život lidí změnit. Narodila se dcera nebes, Louve. Všichni si uvědomovali, že je jiná, ale nikdo, kromě Louve, si neuvědomoval jak. Lidé ji zavrhovali, protože se jim zdála divná, nikdo s ní nechtěl mít nic společného. Louve se chovala jinak, ona dostala dar od samých nebes, srdce plné lásky.

Když jí bylo dvanáct let a zase brečela pod starou lípou u vody, sestoupil z černé noční oblohy k ní chlapec v zářivě oslnivě bílých šatech. Jeho vzhled napovídal, že mu bude tak okolo patnácti let, jen jeho oči vyzařovali moudrost stáří. Pohlédl na Louve a konejšivě ji vzal za ruku:

„Neplakej, maličká, všechno bude dobré.“ Usmál se na ni a hlavou ji pokynul, aby ho následovala. Od lípy až k nebesům začal stoupat průhledný most a když došli až nakonec, stanuli v nebeském království, kde teď v noci všechno spalo. Most za nimi postupně mizel a chlapec jí vedl do hradu postaveného s oblaků. Všechno bylo jako z peří, tak jemné a lehké. Celou dobu nemluvili až když vystoupali schody hradu, které vedli do nejvyšší věže, tam se usadili do křesel postavených z mlhy a chlapec pravil:

„Než začnu mluvit chtěl bych se ti dát příležitost zeptat se mě na co chceš.“

„Kdo jsi.“

„Jsem vládce toho, co vidíš. Žil jsem ještě předtím než se zrodila tato planeta.“

„Proč jsem jiná než ostatní?“

„Protože si tě hvězdy vybraly, že budeš ta, co změní lidstvo.“

„Budou stejní jako já až dokončím svůj úkol?“

„Stejní? Asi ne, ale budou mít duši a srdce, budou cítit všechno, co cítíš ty.“

„Pak to je vše, na co se chci zeptat“

„Dobrá. Tak tedy: Půjdeš pořád na jih, přes kopce, louky, lesy a řeky až před sebou uvidíš horu. Bude to hora, na kterou když pohlédneš, zatají se ti dech, pak budeš vědět, že jsi na správném místě, tam za horou objevíš cosi neznámého, kde budeš moct získat city.“

„Kdy mám vyrazit?“

„Hned“

 

Šla jak jí radil několik měsíců, jídlo a pití získávala z přírody, dny jí utíkali celkem rychle, měla čas přemýšlet, co se skrývá za horou a jak bude její život krásný až splní svoje poslání.

Nakonec objevila horu, která vypadala jako když vůbec nepatří na tuhle planetu, byla plná života, při pohledu na ní tajil se dech a srdce tlouklo na poplach.

Louve zdolávala horu po tři dny bez jídla a pití. Na konci druhého dne se ocitla na samém vrcholku hory, kde se uložila ke spánku, snažila se spatřit, co se skrývá pod hustou mlhou vznášející se nad údolím pod horou, ale vše bylo dokonale zahaleno do bílého závoje, který přetrval až do druhého dne. Louve byla hladová a žíznivá, ale její pevná vůle ji vedla dál.

Když se blížil konec dne ocitla se pod horou. Proti ní se tyčil zámek. Velký a nádherný. Celé tělo jí bolelo, byla vysílená, ale něco jí pohánělo možná vnitřní síla či jakási touha, ale ať to bylo cokoli, Louve nabrala všechny síly a rozběhla se k zámku.

Když doběhla, zámek se rozplynul a na jeho místě stála schátralina. Louve prošla rozpadlou bránou a uviděla 13 dveří a před mahagonovými, které zdobilo na rámu 13 různých ornamentů stála stará, shrbená babička, která měla v jedné ruce bílou hůl a druhou si držela záda.

Buď pozdravena, Louve, už jsem na tebe dlouho čekala, jak vidíš, je tady 13 komnat. V té první, co má jeden znak na svém rámě, není nic.V druhé najdeš pití kolik vypiješ, ve třetí jídla kolik sníš, ve čtvrté stříbra kolik vážíš, v páté zlata kolik uneseš, v šesté trochu jídla, pití, stříbra, zlata, v sedmé najdeš moudrost hvězd, v osmé najdeš krásu květin, vejdeš-li do deváté všechny bolesti, trápení zmizí a nastane jen dlouhé blouznění a snění, v desáté poznáš kdo vůbec jsi, vstup do jedenácté a nesmrtelnost získáš, ve dvanácté nalezneš smrt, tím si buď jistá.“ Stařenka se odmlčela a pohlédla na komnatu za sebou: „ Ve třinácté komnatě nalezneš, co hledáš, pro co jsi trpěla hladem, žízní, ale ještě jednu oběť budeš muset dát jestli se rozhodneš projít těmito dveřmi. Budeš muset obětovat sama sebe, svůj život, sny, touhy, abys dala duši ostatním. Rozhodni se, má drahá, není příliš času.“ Stařenka domluvila a zmizela.

Louve věděla, co má dělat. Snažila se ve svém nitru najít odvahu a pomalu se přibližovala k osudné komnatě, každý krok jí bolel, každý další krok jí chytal za srdce, protože věděla, že za chvíli už bude po všem, měla nepříjemný pocit v žaludku a celé tělo se jí třáslo, když sahala po klice a pomalu ji silou stlačila dolů.

Dveře se s zaskřípáním otevřely a všude se rozprostřelo oslepující světlo. Louve se ztratila v oslepující záři a nic po ní hmotného nezůstalo.

Ale její duše darovala cit každému člověku, dokud budou lidé cítit lásku, závist a ostatní pocity, bude Louve žít, žít v každém z nás.

 



Poznámky k tomuto příspěvku
celej on (Občasný) - 28.6.2005 > Podle všech možných indícií usuzuji, že jsi dooooost mladá/ý ale spíš mladá-tohle by kluk nepsal.

První jednoznačnou chybou je visualní stránka: po tečce a čárce přichází mezera.

A taky ti chybí plno čárek atd. Dále pak značně často se ti opakují slova např.: hladovění...

K příběhu: Slabě odvyprávěný, nevyužítý naplno no prostě slohová práce tak 6. třídy.

Jediné co ti můžu poradit a to si tady radíme všichni navzájem je: "Pokud tě to baví, hodně číst, hodně psát."
Body: 2
<reagovat 
Veronique (Občasný) - 13.2.2006 > Souhlasím s GondedoG a s Bell. A chtěla bych ti ještě říct: Měj větší trpělivost sama se sebou. Měla bys být pečlivější. Zkus si ten text pořád dokola opakovat, vážit každé slovo. Čti si ho nahlas, a měň věty tak, aby měli takový vnitřní rytmus, říkej si slovní spojení a zkus se soustředit na zvukomalbu i na to, abys udržela výšku textu a nezabila vílí obraty něčím neomaleným. Vypsat se dá moc moc krásné práce.
Jinak, když mi bylo třináct, napsala jsem skoro totožný příběh. To se mě mile dotklo. Hodně štěstí.
Body: 4
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 13.2.2006 > Veronique> Děkuji za radu, ale co napsal DondedoG napsal k příběhu, který jsem napsala už dávno a teď jsem ho celý přepsala, jediné, co jsem zanechala byla myšlenka, nápad. Přesto děkuji a už jsi další člověk, co mě dohání k tomu, abych konečně něco napsala o ovlivňování lidí...
<reagovat 
celej on (Občasný) - 13.2.2006 > Ahoj, tak jsem přečetl i podruhé...nejdřív ti rozeberu pár věciček:
-hned v prvním souvětí máš dvakrát Když a bylo...s tím bych si být tebou ještě pohrál
-"Lidé nedokázali milovat, nesnášet, lhát, podvádět, litovat či odpouštět. " Nepsal bych tolik sloves zasebou jen tak stručně, rozvedl bych je (nesnášet jeden druhého atd.)
-"Však přišel jeden den..." divný začátek však...nesedne mi, lepší by bylo i Avšak...navíc zase který který...
-"celých dvanáct let" příjde mi to "celých" kýčové...
-"stoupat průhledný most a když došli až nakonec něj" ...nakonec něj...stačilo by jen nakonec...
-"Než začnu mluvit chtěl bych se ti " se je asi navíc
-"Louve zdolávala horu po tři dny bez jídla a pití. Na konci druhého dne se ocitla na samém vrcholku hory" Tady mě zarazilo, že zdolává hory tři dny a druhý je nahoře...ale pak mi došlo že jde ještě dolů...
-navíc ta věta Na konci druhého dne a dál, končí a začíná druhým dnem...použil bych třeba dalšího...
-"13 dveří a před mahagonovými dveřmi" moc dveří...
-"ve čtvrté stříbra kolik vážíš, v páté zlata kolik uneseš" z dávných dob...nevím jestli tehdy lidi bez emocí cítili nějaké emoce ke kovu...
-"dvanácté nalezneš smrt, tím si buď jistá" příjde mi jako jednoznačně nejhorší dveře...asi je ani nemuseli stavět...
-"každý krok jí bolel, každý další krok..." každý krok..

Tak a ted k příběhu a celku:
Příběh chápu jako romantický...snahu o romantického vyjímečného hrdinu, má něco co jiní ne. Ale příjde mi jako zbytečný hrdina...hrdina bez důvodu...
Hrdina, který se narodil a pak mu dal bůh úkol, který prostě musel splnit a nic jiného neni...žádný další možnosti až pak dveře...ale i zde nezaváhal a doopravdy tam stála jenom jedny dveře...ty 13té...takže příběh celý postrádá logiku..proč by bůh nedal lidem do vínku všechno od začátku? Proč by mučil nějaké dítě vyjímečnosti? a jediná odpověd je: aby byl romantický hrdina...takže jde vidět, že svět se ušil pro hrdina, ale přitom romantický hrdina bojuje proti světu...
Cítím z toho prostě snahu o hrdinku, do které se vžíváš, proto jsem psal tehdy, že jsi asi mladá a určitě holka, protože ty maji takové tendence. Jde o to jestli píšeš jen, aby si mohla prožívat svojí hrdinku nebo se ti psaní zalíbí a budeš psát příběhy o postavách do, kterých se nebudeš vcitovat(tímto způspobem)...
Pak je tady ještě věc...ta postava je neprokreslená...nenosí v sobě tu závist a tak dál...před komnaty mohl být nějaký psychycký zápas...kdyby znala závist...určitě by to v ní bublala, ale ona se poddala svému osudu jakoby pro ni jiný nebyl...což vede zase jak jsem psal, že je to vlastně hrdina zbytečný. Mohlo to být napsaný ve stylu řeckých tragédií, kde si bohové pohrávají s lidmi, zkouší co vydrži, testují je...ale taky ne..

Co se mi líbí je, že si to nevzdala tak v tobě něco možná bude...piš, hraj si s textem...musím pochválit graficky už je pěkný...čti, poznávej slova, hraj si se slovama...
Měj se

<reagovat 
 Lola (Občasný) - 13.2.2006 > DondedoG> Díky, ale nejdřív ti něco musím říct...Víš jak se jmenovala v první podobě hrdinka??Niona. Myslím, že pak poznáš, kdo jsem:)
Hned to budu opravovat jo a Louve znmená francouzsky vlk:)
-opakující se slova už jsem změnila:)
-nakonec něj-nejdřív jsem tam měla jen "nakonec" chyba měla jsem víc přemýšlet:)
-celých vynechám
-no ty dny...to si nechám asi tak jak je...Třeba to jednou zase změním:)
-no jo dveře..a víš, že jsem taky nad tím přemýšlela, ale najít další název pro dveře...
-no, něco ti povim ty nemáš rád pohádky:) Hledat logiku jestli někdo chtěl zlato a stříbro..Já vím jsi tady jeden z nejlepších autorů(jestli né nejjlepší), ale mě prostě nešlo vymyslet 13 různých věcích a myslím, že se mi ani nepovede nikdy vymyslet...
- no víš já, pokud vím, jsem nepsala o tom, že by byl chlapec, o kterém se zmiňuji bůh. Žil v nebesích a je vlastně starší než země. On nevládnul zemi, ale viděl jak se ona trápí a dal jí šanci. Je vlastně spíš sprostředkovatel.
Hledáš až moc logiky. Jako jsme měli v češtině obraz goliáše, který ležel na zádech a přitom je napsané, že David se mu strefil do čela. Proč tedy Goliáš leží na břiše a né na zádech? Zavrávoral a potom upadl dopředu nebo jakousi záhadou udělal kotrmelec? A jak mohl použít David Goliášův meč, když byl velký jako on? Obraz byl nepravdivý...neměl logiku jako můj příběh a přesto byl krásný:)
<reagovat 
Bell (Občasný) - 13.2.2006 >

Tak vidíš Lolo, DondedoG si dal práci ti popsat co se mu nelíbí, takže ne že zahodíš flintu do žita. Docela dobré je si to přečíst do diktafonu, nebo magneťáku a pak zavřít oka a  poslechnout si jak ty věty zní. Rady, porady Celetná 12

 

 


<reagovat 
 Lola (Občasný) - 13.2.2006 > Bell> Píšu příběhy od doby, kdy jsem se naučila psát(no moje komiksy Růženka a Růže-dvě holky, co pořád chodily na procházky s kočárkami a bydlely v zámku) myslím, že toho jen tak nenechám. Jo jsem překvapená, jak se rozepsal. Jsem ráda, protože je jeden z nejlepších autorů tady:) Číst si to do diktafonu asi nebudu:)) To je moc.:)
<reagovat 
Bell (Občasný) - 13.2.2006 > Čti si ho nahlas, a měň věty tak, aby měli takový vnitřní rytmus - to ti napsala Veronique a měla pravdu. Makej děvče
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 14.2.2006 >

...no nějak jsem nepostřhla, že první poznámka od DondedoGa byla k jinému textu... takže asi přepracování nevyšlo :)... stane se :)


Body: 2
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 14.2.2006 > Quotidiana> Neřikej, že něco nevyšlo, když nevíš, co bylo předtím!
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 14.2.2006 >

nevím, jaké to bylo předtím, ale vzhledem k tomu, že ta původní poznámka "K příběhu: Slabě odvyprávěný, nevyužítý naplno no prostě slohová práce tak 6. třídy." je podle mne stále aktuální...si opravdu myslím, že stále máš co přepracovávat

 

nicméně, neber to osobně... jde tu o kritiku příběhu - jeho pojetí a zpracování, ne tebe... pokud píšeš sama pro sebe a o sobě, tak nemůžeš čekat že tě všichni pochopí...

 

howg


<reagovat 
 Lola (Občasný) - 14.2.2006 > Quotidiana> S tebou se přít je nemožné. Asi řeknu jedno vím, co ty nevíš. Nemá cenu hájit se, nemá cenu dělat, že tvojí kritiku beru vážně, když je tady jen pár autorů, co uznávám. A nemá cenu ani psát, že vůbec nevíš kdo jsem ani nemělo cenu odepisovat...
Měj se:) A kritizuj mě dál, ale bohužel moc dobře vím jak píšu jak jsem psala jen nevím jak psát budu.
<reagovat 
Bell (Občasný) - 14.2.2006 > Lolo nechci ti do to kecat, ale myslím si, že tvoje vztekání ti k dobrému psaní nepomůže. Jestli ti deset lidiček říká, že to máš blbě, tak na tom něco bude. Trochu pokory žádnému autorovi, ani věhlasnému neuškodí (ti věhlasní ji obyčejně mají). Může se ti stát, že příště se na tebe všichni vykašlou a piš si co chceš. Když něco dáváš do placu, tak musíš počítat s tím, že ne všem se to bude líbit. Za dobře míněné rady by jsi měla spíš poděkovat. Sorry.
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 14.2.2006 > Bell> Kdybych byla vzteklá, neodpovídám vám tady, ale píši další příběh. Asi je možná zrovna to, co mi při přepisování chybí, emoce. Může se mi stát úplně cokoli. Já děkuji za názory, za rady, ale bohužel upřímně říkám, že ne se vším souhlasím.:)
<reagovat 
Bell (Občasný) - 13.2.2006 >

Příběh sám o sobě je hezký - pro pohádku jako stvořený. Pro povídku, v tomto případě jakousi fantasy bych měla spousty výhrad.

 

sestoupil z černé noční oblohy k ní chlapec v zářivě oslnivě bílých šatech - ta věta je kostrbatá, to musíš cíti sama. Takových vět je tam víc. Je tam i spousta vět hezkých.

 

Jak pravil DondedoG - nedej se odratit - úspěch dobrých spisovatelů spočívá i v tom, že přepisují, přepisují, přepisují. Odloží po čase se k tomu vrátí a přepisují znova, až mají pocit, že tak je to dobře. Když to vyjde, tak by to stejně přepsali znova.

 

Možná by pomohly i kratší věty. Věta na dva řádky se dává těžko dohromady.


<reagovat 
 Lola (Občasný) - 13.2.2006 > Bell> hmm ty souhlasis s DondedoG, ale on tohle napsal k dřívější Třináctý komnatě, kterou jsem psala před rokem. Tohle jsem přepsala celé dneska a musím přiznat, že jsem to po sobě nečetla, chtěla jsem jen napravit, co jsem spáchala před rokem.
<reagovat 
 Bell (Občasný) - 13.2.2006 > Lola> 

Lolo, takže platí co řekl před tím rokem. Něco vydat, aniž bych to po sobě nečetla je mladická dychtivost a nezkušenost. Jak říkám, číst, škrtat, přepisovat, číst atd.

Sama musíš mít pocit, že takto vybroušené je to pravé ořechové. Ujišťuji tě, že to tak dělají všichni co píší. Kundera dokonce upravuje již vydané knihy a mnohdy se druhé vydání značně liší od vydání prvního.¨S Klímou byl rozhovor a ten každou povídku přepíše stokrát, než ji pustí do světa.

 

Jestli tě psaní baví, tak na to brzy přijdeš sama, přeji ti hodně zdaru a nedej se odradit


<reagovat 
 Lola (Občasný) - 13.2.2006 > Bell> dychtivost?nezkušenost?Ne jen oprava svých vlastních chyb. Kdyby jsi četl/a, co jsem napsala dřív, zhrozila by jsi se. Dychtivost?Teď píšu příběh, který má zatím 7 stránek a píšu ho už asi půl roku...Všechno kontroluji milionkrát, větu po větě...Ale dobrá, kouknu se na to znova, ale nečekj ode mě, že budu se tíím pitvat jen jsem nechtěla tady strašit s něčím takovým, co to bylo předtím.
<reagovat 
 Edvin (Občasný) - 15.2.2006 > Bell> Zvonku, precti si prosim po sobe ten Tvuj nesmysl.("...aniz bych po sobe necetla," nebo: "prvni vydani se znacne lisi od vydani prvniho") Ten Tvuj prispevek je opravdu gol!
Jinak to odpovida na 100% mym zkusenostem.
Nic ve zlem! :-)
<reagovat 
 Bell (Občasný) - 15.2.2006 > Edvin> Jo, jo co naděláš rychleji píšu než myslím
<reagovat 
Veronique (Občasný) - 15.2.2006 > :-)))))))))) To je báječně akční diskuse. Bell je chytrá, souhlasím se vším co řekala. Moc bych si od ní chtěla něco přečíst.
Lo, mám e-mail: ajaaja@atlas.cz. Můžeš mi poalat to co loni nebo kdy strašilo? To by mě zajímalo. Zdá se, že jsi dítě, holčička se vším všudy. Říkalas, že kdyby ses urazila, zas bys něco napsala. Nechceš se urazit? Měla bys zas něco napsat, jestli chceš vůbec psát.
<reagovat 
 Fleur16 (Občasný) - 15.2.2006 > zajímavá diskuze
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 15.2.2006 > Veronique> Holčička se vším všudy? Jen dívka, co jí straší všechny možné kroužky a málo času a psaní a kreslení jí drží nad vodou. Já zveřejňuji, jen vy o tom nevíte. Musím si to rozmyslet. Jestli ti to pošlu nebo ne.
<reagovat 
mezon (Občasný) - 14.2.2006 > Já to mám podobné jako DondedoG, jenom ještě několik mých postřehů:
- nesedí mi tam, že lidé tvoji hrdinku zavrhovali, přestože nedokázali milovat, nesnášet jeden druhého ...
- místo brečela bych napsal plakala
- hodně mě trklo, když patnáctiletý říká dvanáctileté: „Neplakej, maličká, všechno bude dobré.“ a celé je to dodatečně zdegradované tím, že jí v tu chvíli vlastně s úsměvem nabízí smrt
- přestože se hrdinka narodila se srdcem plným lásky, měla jít kamsi, kde získá city (copak už je nemá?)
- babička by podle mne neměla říkat "ahoj", ale spíš "buď pozdravena" nebo tak něco

Jinak je to pěkný, romantický pohádkový příběh, který by si opravdu zasloužil pečlivější zpracování.
Body: 3
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 14.2.2006 > mezon> Ach jo už mě přestává bavit obhajování svý práce.
Tomu patnáctiletému je vlastně víc než zemi, taqkže myslím, že to řiká dobře. On jenom vypadá na patnáct.
-ona byla jiná, měla něco díky čemu se chovala jinak. Byla něco jako ošklivé kačátko.
-on neví, co jí čeká, jen ví, kde to hledat.
-ona city má, ale ostatní ne.
-babička by mohla říkat úplně, co chce. Tím chci říct, že nikde neni psáno, co kdo řikat má a co nemá, ale musím uznat, že buď pozdravena bude lepší.

Pečlivějšího zpracování se třeba někdy dočká...možná...ale všechno chce čas:)Jen si přeji, aby zůstalo v příběhu, cosi z mého já, které se za dobu změnil a já v tom cítím dětskou nevinost, když čtu svoje staré příběhy, proto jsem se snažila zanechat starou podobu. jsem si jistá, že by to šlo lépe a jinak podat, ale nezměnilo by to obsah natolik, že by mi tento příběh přestal vnitřně říkat, co teď?
a teď nevím ani proč se snažím tolik hájit tento příběh, když vím, že málo kdo pochopí...
<reagovat 
 mezon (Občasný) - 15.2.2006 > Ach jo už mě přestává bavit obhajování svý práce.
Tak tebe nebaví obhajování své práce? V tom případě absolutně nechápu, proč sem svoje díla vkládáš?! Aby ti je buď všichni pochválili nebo byli zticha? To ti teda spíš doporučím jiný nejmenovaný literární server a trochu trpělivosti doplněné dávkou vlezprdelismu. A všichni ti budou psát, jak jsi báječná, skvělá, božská, jedinečná …. i pod naprosto hloupá díla. Ale k čemu to vede?

A protože velmi nerad zůstávám nepochopen …

Tomu patnáctiletému je vlastně víc než zemi, taqkže myslím, že to řiká dobře. On jenom vypadá na patnáct.
Budiž, asi jsem si jenom špatně vyložil tvou interpretaci tělesného vzhledu a očí, které však onu zmiňovanou moudrost stáří nevyzařovali, nýbrž vyzařovaly.

-ona byla jiná, měla něco díky čemu se chovala jinak. Byla něco jako ošklivé kačátko.
A kdo to má u všech všudy čuchat, že ona byla ošklivé káčátko? Navíc jsi vůbec nepochopila moji poznámku, která se vůbec netýkala samotné hrdinky, ale těch lidí. Jednou větou napíšeš, že “nedokázali milovat, nesnášet jeden druhého, lhát , podvádět, litovat druhé či odpouštět. Žádný člověk na planetě neměl srdce, žili prázdným životem, neměli city” no a obratem se dočteme, že Louve “lidé zavrhovali, protože se jim zdála divná, nikdo s ní nechtěl mít nic společného”. To prostě tluče do očí – neumí milovat nesnášet lhát podvádět … prostě nic, žádná emoce, ale Louve zavrhnou (to je teda podle mne emoce jak sviňa).

-on neví, co jí čeká, jen ví, kde to hledat.
No tak to teda zase asi tak moc moudrý nebyl. Z textu pro mě vyplývá, že ON věděl, čím bude muset vykoupit ty city pro lidstvo. A jestli to přesto nevěděl, tak mu skutečně bylo patnáct a ty oči tak jenom vypadaly.

-ona city má, ale ostatní ne.
To je snad jasné, že ona ano a ostatní ne. Ale z tvého textu vyplývá (“.. tam za horou objevíš cosi neznámého, kde budeš moct získat city...”), že ty city má získat Louve pro sebe. Možná by bez toho tvrdošíjného obhajováni si svého dílka stačilo doplnit větu třeba do této podoby: “… kde budeš moct pro všechen lid získat city.” Nebo tak nějak. A bylo by to.

-babička by mohla říkat úplně, co chce. Tím chci říct, že nikde neni psáno, co kdo řikat má a co nemá, ale musím uznat, že buď pozdravena bude lepší.
Ano máš pravdu, nikde není psáno, co kdo říkat má a nemá. Jde o to, co působí věrohodně a co naopak rušivě. Taky by ta bába mohla hulákat: “Kde se sakra flákáš?! Už mi z toho čekání protéza pustila kořínky.” Ale asi by to nebylo to pravé. Teda pro toto dílo. Někde jinde by to mohlo působit úžasně.

Pečlivějšího zpracování se třeba někdy dočká...možná...ale všechno chce čas:)Jen si přeji, aby zůstalo v příběhu, cosi z mého já, které se za dobu změnil a já v tom cítím dětskou nevinost, když čtu svoje staré příběhy, proto jsem se snažila zanechat starou podobu. jsem si jistá, že by to šlo lépe a jinak podat, ale nezměnilo by to obsah natolik, že by mi tento příběh přestal vnitřně říkat, co teď? a teď nevím ani proč se snažím tolik hájit tento příběh, když vím, že málo kdo pochopí...
Z tvého posledního odstavce chápu, že píšeš jen a jen pro sebe, pro svůj dobrý pocit a je ti jedno, jestli se tvé výtvory líbí nebo nelíbí a podezřívám tě z toho, že ani netoužíš po pochopení. Je to tvoje svobodná volba, kterou nikdo nezpochybňuje, ale pokud budeš svá díla vystavovat na odiv světové veřejnosti, musíš taky počítat s tím, že ti k tomu občas někdo něco napíše. A vždycky to nemusí být s palcem nahoru.

A nerozčiluj se hned. To, co ti tady píšu, není urážka tvé osoby nebo tvého díla. Jsou to všechno rady, tak dobře míněné, jak jen to jde. Jsem totiž takový hodný strýček. Ale jestli poradit nepotřebuješ, tak to, prosím, pod své další dílo napiš. Ani já nemám patent na rozum a nehodlám se tady ztrapňovat plýtváním energie na někoho, kdo o to nestojí.

Stále si myslím, že je to pěkný, romantický pohádkový příběh, který by si opravdu zasloužil pečlivější zpracování.
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 15.2.2006 > mezon> Jsem jenom dítě...
<reagovat 
 mezon (Občasný) - 16.2.2006 > Lola> Taky odpověď.
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 16.2.2006 > Jo jinak přečíst si, co jsi napsala nahlas je dobré. Taky to tak dělám a navíc dávám svoje díla posuzovat svůj "dobrým" přátelům co mě znají a poradí dobře.
/Jo ještě zde na Totemu žádný skutečný profík není./ Navíc skutečný mistr nikdy nekritizuje, on se nebojí konkurence. Skutečný mistr Tě navede tak, že pak víš sama a ne, že Tě zkritizuje a Ty přestaneš psát. Ale pustili se tady do Tebe až moc, což tedy nechápu. :-( Je taky dobré učit se publikujících a úspěšných spisovatelů, to taky dělám já. :-))) Jinak jsem posuzovala myšlenku a ta se mně moc líbila, stylistika a ostatní se dá vylepšovat. :-) A právě ta myšlenka mně moc oslovila. Hlavně se nenech zastavit a piš dál!!!
Doporučil 
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 16.2.2006 > Mně osobně se to moc líbilo. Je to krásné, čisté. :-)))
Piš dál, kritiku nemám ráda a už se jí taky moc nezabývám, každému se líbí něco jiného. Ale tohle mě fakt zaujalo, má to hlubší podtext a je to takové čisté a nadčasové... :-)

A to já jako Siblyla mám ráda. :-))
Tak se drž a piš dál.
Body: 5
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 16.2.2006 > sibyla> Děkuji:) ale sama dobře vím, že to chyb má dost, ale...v některých ohledech s nimi nesouhlasím... Možná, že nesjou tu úplní profící, ale jsou tu úžasní autoři např:DondedoG:)
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 16.2.2006 > Lola> To jo, jsou tu lidi, co krásně tvoří a je jich tu hodně. :-)
Já i když jsem spíše přes prózu, tak jsem se pak trochu vrhla na poezii, protože ta je kratší a tak se to lepší čte.
Myslím, že fakt dobrá je Rony Rubinek a pak Blok nebo Opak, to je stále on.. Ludwig Jordan, má svoje stránky a to je fakt génius, on píše poezii, ale nádhernou.

Ono každému se líbí něco jiného, to je jasné.
Já jen prostě kritiku nemám ráda, poradit to je něco jiného. Já jsem upřímná, co se mě líbí, tak napíšu, když se mě to nelíbí, tak nehodnotím.

<reagovat 
 Lola (Občasný) - 16.2.2006 > sibyla> Obdivuji lidi jako jsi ty. Nikdo tě neovlivňuje, názory jiných lidí... Lidé, co mají svojí hlavu jsou vzácní:))
Samozřejmě, každému se líbí něco jiného, každý přemýšlí jinak a každý má jiný život:) Ä to je to nádherné:)
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 17.2.2006 > Lola> To máš pravdu. :-))) Jinak díky. :-)
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 23.2.2006 >

a jak já mám asi tak vědět, kolik je lole let? když ji vůbec neznám... na druhou stranu, její výkon  "slohová práci 6 třídy" pokud jí je 13 vlastně odpovídá čili souhlasím, lola má ještě hodně před sebou... až bude psát dýl/líp bude ode mne dostávat vyšší body a alespoń pozná, že se v mých očích zlepšuje...

 

howg

 

 

 


<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 23.2.2006 > Quotidiana> :-))) How. Já hodnotím nápad a citové pojetí. Pravopis a stylistiku může zlepšovat každý. Ovšem pokud někdo má jen skvělou stylistiku a pravopis ale nemá jeho dílo duši, tak je to myslím dost o ničem.

měj se :-)))
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 22.2.2006 >

ehm... po pravdě řečeno... to že kritiku mojí (i některých dalších) nebereš docela jasně vidím...

 

jen si dovolím rejpnout do sibyly - já se konkurence nebojím...  takže nízké body, které na totemu rozdávám nejsou dílem strachu z konkurence, nýbrž vysokých nároků (5b a doporučení dávám povídkám, které jsou na srovnatelné úrovni jako Kafkova Proměna či Kunderův Falešný autostop... např.)


<reagovat 
 Lola (Občasný) - 22.2.2006 > Quotidiana> asi neberu...Ani nemusím. Vy děti nebere taky docela jasně. Ani vážně.
Strach z konkurence ani mít nemůžeš, ale počkej si za 50 let.. Třeba za těch dlouhých padesát let(bude mi 63-to nezní moc lákavě) napíšu něco, co bude dostatečně dobré, ale teď jsem jenom dítě, co ode mě můžeš čekat?
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 23.2.2006 > Quotidiana> :-) Do mě ani rýpat nemusíš, já se konkurence nebojím už vůbec. Naopak. Jsem ráda, že existují výjimeční lidé co píšou. A jak už jsem psala, Lola je dost mladá, takže ... spíše je lepší podpořit než cokoli jiného, to tedy dělám já. Myslím, že na svůj věk opravdu talent má. Ale to je můj názor a nikomu ho ani nevnucuju, prostě konstatování. Kafku nečtu. :-( Mezi moje oblíbené autory patří: Richard Bach "Iluze", "Jediný". Paulo Coelho, Neala D. Walsche "Hovory s Bohem" atd. A také Saint de Exupéry a jeho nesmrtelný "Malý princ".

Já posuzuju věci citem a to co mě osloví, tak tomu dám 5 bodů. A toto mě oslovilo, proto jsem bodovala. Co mě neosloví, tak ale ani nekritizuju, ale to jsem prostě já. Každý je nějaký.

Ovšem myslím, že Lola má hodně před sebou...:-))) A navíc ona ještě může psát čistě, což my ostatní vzhledem k našim zkušenostem asi už ne.
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 23.2.2006 > sibyla> Malého prince jsem četla. Pro mě je však nejlepší autor Philip Pullman-Jeho šerá hmota(triologie). On je nejlepší z nejlepších. Nikdy jsem nečetla nic lepšího a nikdy nejspíš nebudu.:):):)
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 23.2.2006 > Lola> Každý má asi někoho jiného. :-)
Já Richarda Bacha a jeho "Nikdo není daleko" a "Příručka mesiáše". A také od Neala Walsche "Poslové světla". A nesmím zapomenout Elizabeth Haich a její "Zasvěcení". :-)))

V Tvém věku jsem milovala "Egypťana Sinuheta" od M. Waltariho :-)
<reagovat 
smutnaguma (Občasný) - 5.3.2006 > no myšlenka je to hezká, ale stylisticky je to vážně trochu mimo...

a taky sem moc nepochopila, proč zrovna "13. komnata", vždyť toto označení má přece svůj význam, který s tímto příběhem vůbec nesouvisí...?

ale rozhodně to má něco do sebe:)
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 5.3.2006 > ava> Psala jsem to jednou na jednu soutěž a téma bylo 13.komnata;) A ten název jsem tomu nechala;)
<reagovat 
 smutnaguma (Občasný) - 6.3.2006 > Lola> ok :)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
(1) 2
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter