Trable v Joeyho preclíkárně
„…podle našeho zpravodaje se Randy Pool poté, co nedokázal zabrat v poslední směně finálové sérieSuperfinále baseballové ligy, psychicky zhroutil a je hospitalizován v léčebně Betty Michels…“
KLAK „Nemůžu se na to koukat Joey, nemůžu, volepil sem to stovákem, voči pro pláč mi zbyly,“ zaběduje poručík Abraham Connoly, opřený ve svém ošuntělém baloňáku o pult. Usrkne z půllitrového kelímku s kouřícím nápojem.
„Ale, řikám ti, tomu zmrdovi Goofymu ulámu pazoury! Prej tutáč, Pool je ve formě! Kurva, todle se starejm poldům s nervama nadranc a rozhašeným trávením nedělá, to musí bejt jasný každýmu trotlovi. Takže se nemůže divit, když zavolám Hooverovi z šestýho okrsku a nechám jeho užitný právo na plac u Allcross převíst na jinýho bukmejkra. No řekni, Joey, divil by ses tomu, nemám na to snad svatosvatý právo?“ rozhodí Abe teatrálně ruce. „No jasný, Abe, todle se nenechává jen tak. Dyk tě vobral vo kilo jak nějakýho nablblýho hejla. Nejseš nějaká socka z vidlákova v poušti.“
Abe popotáhne a zakroutí hlavou.
„Joey, kamaráde máš recht, chtěl jsem Lucy vytáhnout nahoru na Stacyho boudu, nadejchat se horskýho luftu, trochu vyprášit moudí, prostě si dát voraz, člověče. A teď... Joey, teď si můžu leda tak sám pohrát s lachtanem zalezlej doma u Hot Shots...“
Joey zpozorní.
„Kurva, Abe, ty starej kanče, neřikej, že sis nakonec tu kabelovku pořídil. Sem ti dycky řikal, že i proti kurvám z Trax je tendle kanál láce. Jasně, živáč je živáč, ale sou chvíle, kdy člověk zrovna nemá oučty úplně fit, a pak přichází čas kanálu Hot Shots za půlcent na měsíc,“ zakření se Joey.
„Depak, Joey, s prachama to nemá co do činění. Každá kurva ráda podrží, když pohrozim mravnostnim, ale sou chvíle, kdy na to jejich pindání nemám náladu. Taky sem se kamaráde píchnul krz domácího, jeho mladej měl nějaký voplejtačky s trávou, tak to mám grátis. Eště mi židák slevil kilo na nájmu, kroutil se jak Našrívidra v hejnu štírů, ale nakonec prej přirazí těm rákosníkům, který nastěhoval do sklepa. Chlape, ten škrt vydělá na všem. Nechal barák plynofikovat… Slyšls tu nabídku od McLard Gas&Gas, ne? Půlku ti prej zatáhnou, ale ser na to, známej vod plynařů řikal, že tě příští sezónu natáhnou na cenách. No, ale ten zmrd domácí nechal vypucovat sklepy, kde skladoval uhlí, prorazil pár střílen na ulici, aby nemoh nikdo pindat, že to sou nelidský podmínky, a nakvartýroval tam tu rodinku žluklejch trhovců.“ Abe se zachechtá, ale vzápětí zvážní a povzdechne si:
„Depak Joey, svět je píča, ale tohle tvý kapučínko, to by postavilo na nohy i mrtvýho. Lék na duši,“ zasní se a prodavač naproti jen mlčky pokyvuje hlavou, “...no nic, dopiju a potáhnu, chlape. Zabal mi, prosim tě, tři jablečný koláčky, dva kokosový dortíky a pár preclíků. Vypadá to, že se dneska už pořádně nenažeru.“
„Co se děje, Abe? Ty volby? Nebo ten fesťák? Jo, to se dycky sjede svoloč z celýho širokýho vokolí. Ale na mě si už nepřídou, nechal sem si nainstalovat bezpečnostní roletu. Neprorazíš ji ani pancrfaustem. Skopčáckej porichtunk!“
„Depáááák,“ protáhne Abe líně své nejoblíbenější slovo, „Joey, ty snad nesleduješ zprávy. Naháněj mě krz tu lapálii vod rána. Nějakej vocas, zkurvenej negerskej zmrd, sejmul dva kretény u letiště. Ráno mi doma blikal záznamník jak ústředna v Quewood Mall během povánočních slev. Každej, kdo má do prdele díru, mě nahání…Kdepak, neska to bude zlej den!“ „No nepovidej, Abe…“
„Jo jo, Joey… Nemám lehkej život, proto sem taky nepřišel krafat vo dostihách nebo vo bejsbolu. Z těch dvou někdo naďál cedník. Což vo to, pohled na krvavý kaše prošpikovaný volovem a marinovaný kyselinou je můj denní chleba. Nejhorší průser ovšem spočívá v tom, že ty studený sou asi chlapi vod Fabrizia Fulminenteho, což nezůstane dlouho bez vodezvy, na to vem jed. Poslední dobou si dou Talijáni s Mexikánama fest po krku…“
Connoly přeruší proslov a osvěží se dalším hltem kapučína.
„Joey, u poldů sem skoro dvacet let, ale teď cejtim něco ve vzduchu…Dost blbý, ryby v Jacobs River budou mít brzo hody.“
„Abe, to abych tě nezdržoval…Abys neměl průser…“
„Klid, zas to tolik nekvaltuje, musim eště do špitálu, s timdle,“ vyloví z kapsy zmuchlaného baloňáku igelitový pytlík „nejen, že mě nahání půlka sboru, ale i ten náš posranej lapiduch. Prej se mu nelíbí můj krevní vobraz, řikal a vejral při tom na mě zpoza těch svejch popelníků, rak střeva prej kosí lidi mýho věku po tisícovkách. Jen tady v taunu, řikal!“ praští Connoly pěstí do pultu.
„Nemůžu se na to koukat Joey, nemůžu, volepil sem to stovákem, voči pro pláč mi zbyly,“
zaběduje poručík Abraham Connoly
„Kurva, a pak mi s vítězoslavnym šklebem vrazil do ruky pytlik s lopatičkou. Todle sou vzorky mejch ranních střevních orgií…Vzhledem k tý včerejší kejdě na karí to bude pro doktory pocuc…Jo jo, Joey, nemládneme.“
Connoly se líně protáhne, zkontroluje hodinky na zápěstí a zahudruje.
„Sakra, kde je ten parchant Pidlovokej Vic? Měl sem tady s nim mit spicha, má sekeru už aspoň dvacet minut. Chlap je vlezlej jak pojišťovák, ale má dycky dobrý informace. Třeba ví i něco vo těch jatkách, věřil bys tomu, Joey, těm Taliánům uřezali pracky a z kedluben nadělali pyré. Posral bych se z toho, chlape.“
Joey jen tiše přitaká, je zvyklý naslouchat. Pouze po očku sleduje, jestli se pytlík se vzorky recyklovaného hovězího vrátí nepoškozený do kapsy baloňáku.
Abe znovu zvedne kelímek k ústům.
KLINK KLANK
„Pazoury nahoru, šmejdi, todle je zkurvený přeřazení!“
Oba muži se překvapeně otočí ke dveřím, v nich stojí miniaturní černoch s punčochou tělové barvy přes obličej. Punčocha je evidentně příliš velká. Rysy černochovy tváře deformuje jen minimálně. Loupežník divoce koulí očima a šermuje přitom před obličejem pistolí. Abe pomalu položí kelímek s kapučínem na pult. Otočí se na Joeyho, ten jen pokývá hlavou a oba najednou zvednou ruce.
„Ani pohyb, nebo to do vás naseru!“
Abe pomalu sjede rukou ke klopě kabátu, zrakem neustále udržujíc kontakt s lupičem. Odhrne si kabát a ukáže kovovou placku a služební zbraň v podpažním pouzdře. „Synku, jsem policejní důstojník, napadení policisty je federální zločin. To, co máš v ruce, je pistole, tím si to jen ztěžuješ. Z toho kouká nejmíň desetiletá léčba hemeroidů v St.Garock. Pokud se teď otočíš a zmizíš, v klidu tady s Joeym dopiju kapučíno, vezmu si ten pytlík na pultě, co vidíš, a každej půjdem svojí cestou, zapome…“
„Zavři zobák, pěkně drapni tu svou zkurvééénou bouchačku palcem a ukazováčkem, nalož ji na zem a kopni ji ke mně.“
Connoly svraští čelo a pátravě si zakrslíka prohlédne. Sjede pohledem na bouchačku. Rozhodně nevypadá na pouťovou atrapu - naběhlé svaly na předloktí lupiče napovídají, že zbraň něco váží, to není žadný bakelitový krám za půlbabku. Polbotky pocukrované jemným pouštním prachem, indiánské tetování na zápěstí, ucho bez titanových kroužků, kterými se místní negerské gangy odlišují, to vše rozsvítí v hlavě poručíka Connolyho řadu varovných kontrolek. Kurva, Abe, buď vopatrnej, je to nějakej magor bez pudu sebezáchovy, když vlítne do Joeyho kvelbu, známýho shromaždiště fízlů.
„Šéfe, nerad bych znervózňoval,“ prohodí do ticha prodavač, „ale támhle je kamera, která je přímo napojená na centrální pult QPD,“ ukáže do tmavého kouta nad dveřmi. Chlapík se nedůvěřivě ohlédne a pohledem změří malou průmyslovou kamerku v koutku očouzeném spálenými prachovými částicemi.
„Mačeta,“ zachrčí přes fusekli a nejistě se zazubí.
Connoly a Joey po sobě lupnou očima.
„Cože to?“
„Mačeta,“ zopakuje antracitový zákrsek ve dveřích, „je to mačeta, habaďůra, to visí na každý zpíčený pumpě v poušti.“
Abe znovu koutkem oka zkontroluje Joeyho. Když vidí, jak preclíkářovi cuká koutek, trochu se uklidní.
„Jo ták, maketu máš na mysli. Synku, tady ale nejsi v poušti. Todle je džungle, zkurvená betonová džungle, a tady se na nějaký šméčko nemůžeš spolejhat. Tady se můžeš spolehnout akorát tak na slovo poručíka QPD. A musim říct, že máš štěstí v neštěstí, já totiž poručík QPD jsem a řikám ti, že ten krám v koutě nás nonstop snímá a obraz de rovnou na centrální pult, jak správně řek tady přítel hokynář. Teď už je na cestě sem nejspíš celá flotila a...“ „Drž hubu,“ zakrákorá lupič vztekle, udělá tři kroky zpět, strčí nohu do dveří a zaposlouchá se do zvuků ulice. Po tváři se mu rozleje spokojený úsměv.
„Žádná siréna, žádnej fígl na cestě,“ zakejhá vítězoslavně, „tu bouchačku, chlupatej, a fotrem!“ Connoly opatrně odepne kožený pásek, držící zbraň na svém místě v pouzdru pod paží, konečky prstů sevře pažbu a pomalu – s druhou rukou ztopořenou ke stropu - ji položí na prošlapané linoleum. „Kopni ji sem, zmrde!“
Poručík Connoly z bohatých zkušeností ví, že v takových chvílích si hrají na hrdinu jen zelenáči nebo blbci, po kterých pak zbyde jen krvavý flek, složená vlajka a renta pozůstalým. Nabízí se sice možnost kopnout zbraň do mastného koutu pod mrazící pult plný obřích pytlů s pomfrity a kartony s hamburgery, ale k čemu to, zbraň v negrově pazouře vypadá hrozivě skutečně a šílený svit v jeho očích nevěstí nic pěkného. Uvede tedy pravou nohu v pohyb, předá kinetickou energii služební pistoli a ta s dutým duněním dobruslí po prkenné podlaze potažené laciným linoleem z Kozlíkova obchůdku pro kutily odnaproti až k maskovanému muži ve dveřích konzumu.
Skrček bleskurychle drapne bouchačku do levačky a namíří ji na Connolyho. Ještě jednou pohledem zkontroluje kamerku nade dveřmi kvelbu. Blikající dioda na čelním panelu zařízení ho silně znervózňuje. Co když ten fízl nekecá. Možná má kliku a nikdo si zatím drobnýho narušení pořádku v malym krámku na předměstí nevšimnul. Todle štígro nemusí trvat věčně, musí jednat!
„Kurva, do piče,“ zaskučí a skoro prosebně upře pohled na Connolyho, jako by si přál, aby mu ten fízl na poslední chvíli odkýval, že kamera je jen blikající levná napodobenina na dva buřty. Klid a jistota v tvářích chlupatýho a majitele obchůdku naopak posune jezdce nejistoty o něco blíž k maximu. Do hajzlu! Myslel si, že všechno proběhne hladce. Že vybere pár babek z kasy, nějakej ten pytlík čipsů, škatuli zmrzky a zase se zmehne. Střelba za bílýho dne uprostřed čtvrti, kde fízlové hlídkují nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně a běžně se navzájem jistěj i dvě, tři hlídky, je i na Darrena J. moc. Nedá se svítit, pomyslí si, natáhne kohoutek policajtovy zbraně a několikrát naslepo stiskne spoušť. Všem přítomným, včetně loupežníka vystřelí ruce, aby si předloktím chránili obličeje.
„Kurva, mladej, to bude tou fuskou, sám bych tě brokárnou na metr netrefil, mít podobnej pytel přes ciferník,“ odtuší Joey, když si obláček omítky sedne a odhalí spokojeně vrnící nepoškozené oko kamery.
„Drž hubu, zmrde,“ poděkuje Joeymu za radu, vyhrne si fusekli nad vystouplé nadočnicové oblouky, pečlivě zamíří a pošle do kouta další tři včely.
„Depak, Joey, fuseklí to nebude,“ sykne Connoly k Joeymu, ale tak aby ho Darren slyšel, když zjistí, že kamera stále netknutě pomrkává v koutě. Pohledy Connolyho a Joeyho se krátce setkají a poručík lehce pokýve hlavou. „Zkus to tou tyčí na rolety synku, snad ji urazíš,“ houkne Connoly na Darrena a bradou ho navede, „za tim regálem s colou.“ Darren nedůvěřivě nahlédne za regál a rozzáří se spokojeným úsměvem. Zastrčí si fízlovu zbraň za opasek, hrábne po tyči a po paměti se ožene po kameře. Hák se zaklesne za bytelný kovový držák, na který je kamera zavěšena, a Darren prudce trhne.
Joey v tuto chvíli poděkuje Bohu všemohoucímu a otci, který ho přísně a důsledně vedl k tomu, aby vše, co pomůže kšeftu, dělal pořádně. Řízen hluboce zakořeněnou úctou k otcově odkazu, nechal držák na kameru přidělat festovně. Nakonec, hmoždinky a vruty dostal naproti u Kozlíka za babku a cement jakbysmet. Tak se stalo, že má sice ve svým milovaným krámu maskovaného negra s jednou stříkačkou v drápě a druhou za opaskem z neopracovaný kožky pouštního chřestýše, ale fakt, že se lupič marně snaží vyrvat kovovou konstrukci ze zdi mu dává dostatek času se připravit na protiúder. Pohmatem zkontroluje přítomnost posledního bezpečnostního prvku značky Benelli pod masivní deskou pultu. Když si v dvaaosmdesátém roce nechal Joey Falkenbach navrtat pod pult držák na brokovnici a pověsil na něj novotou a olejem vonící benellku, nepočítal, že by ji kdy použil. Už v té době byl jeho obchůdek oblíbenou zastávkou policejních hlídek a kamerový systém napojený přímo na QPD hlídal obchod spolehlivě, takže dalších opatření nebylo třeba. Podsvětí a pouliční lůza věděla, že je Joeyho preclíkárna pod přímou policejní ochranou, a vyhýbala se jí jak prdel vocasu - jak rád říkal sám majitel, známý svým opovržením vůči homosexuálům. Město ale tehdy nasadilo proti vzrůstající míře kriminality v ulicích Quewoodu těžký kalibr. Zbrojní pasy se dávaly na živnosťák a radnice dotovala podnikatelům pořízení ochranných prvků jako je právě kamerový systém, registrační pokladny, tvrzená skla a také zbraně. Efekt těchto opatření byl naprosto opačný a tehdejší radní na ně také v příštích volbách dojeli. Po několika brutálních přestřelkách mezi konkurenčními gangy korejských a čínských majitelů mandlů a levných náleven a vlně pouličního násilí musela narychlo nově zvolená rada kompletně odzbrojit downtown. Joey si, ačkoliv jeho obchod byl chráněn nadmíru dobře, nemohl nechat tuto příležitost ujít, díky kontaktům přežil i odzbrojování, a tak se tedy pod jeho pultem objevila zmíněná rychlopalná samonabíjející krasavice Benelli M3T Super 90. Joey nikdy nebyl hrdina. Už na základní škole se vždy dokázal umně skrýt za zády těch nejsilnějších, když šlo do tuhého, a tato vlastnost mu vydržela dodnes. Aby se vůbec dokázal pustit do podnikání, musel mít sérii pojistek, a jednou z nich je právě to, že jeho obchod se smíšeným zbožím je tak oblíbený členy místního policejního sboru. Důvodem, proč se k Joeymu fízlové tak hrnou, nejsou vybrané laskominy za upatlaným sklem pultu, ani tak vychvalované „Joeyho“ kapučíno, které každé ráno rozváží cisterny firmy United Coffee po všech podobných podniků celého quewoodského downtownu, ale masivní slevy, které Joey strážcům pořádku nabízí. Teď ale nejsou žádná záda, za která by se dalo skrýt, v dohledu. Jelimani na ústředně QPD nejspíš chrní nebo zas někdo udělal nový rekord v Arkanoidu a ostatním to nedá spát. Jedinej fízl, kterej by mohl zasáhnout, se nechal odzbrojit. Být hrdinou je to poslední, co by si Joey Falkenbach v životě přál, ale s každým trhnutím negrovy ruky za tyč na stahování rolet zaseklou za konstrukci kamery v Joeym roste pocit, že pokud má taková chvíle kdy nastat, pak je to právě teď. Ten přeuzenej mameluk je podle všeho stejně nejspíš polodementní a než si uvědomí, co se děje, nadělá mu italská krasavice, odpočívající zatím pod pultem, z cemru prejt. Jo! Možná, možná kdyby se Joey rozhoupal o pár vteřin dřív. Možná kdyby tolik nedbal odkazu svého otce a pokaždé, když do obchodu vešel fajnovější kunčaft, nevyndal chvatně z úst mentolovou žvýkačku značky Jumbo Gumm a nenalepil ji zespodu na desku pultu. Možná by pak matka poručíka Connolyho z oddělení vražd QPD nedostala o čtrnáct dní později složenou vlajku a o sedm měsíců poté přiznanou rentu za smrt svého jediného syna, který položil život při hrdinném plnění svých služebních povinností jako ochránce zákona a pořádku. Shodou těchto okolností dojde k tomu, s čím nepočítal ani on, ani poručík Connoly a už vůbec ne Darren Fusekle J., který je v tuto chvíli zcela mimo hru. Ve stejnou chvíli se stanou dvě věci - pokud nepočítáme to, že na centrále QPD skutečně to ráno padl rekord v Arkanoidu - které rozhodnou o tom, že jediný a poslední dokument, který si Connollyho lapiduch zařadí do jeho složky, bude pitevní zpráva se štemplem koronárky vojenské nemocnice. První událost hlasitě oznámí Darrenovo triumfální zakrákání, když ožvýkané hmoždinky a cement povolí a malá průmyslová kamerka schlípne a zůstane bezmocně viset na video a elektrokabeláži. Druhá událost nastane téměř ve stejnou chvíli, Joey zapluje pod pult a obouruč popadne brokovnici. Trhne, aby ji vyrval z důmyslného držáku, a o několik milisekund později, když jeho mozek zpracuje nával informací, plynoucích z tak vypjaté situace, se otcův odkaz rozpadne v prach. Téměř patnáctiletý nános žvýkaček rozhodne tento nerovný souboj ve prospěch outsidera. Místo aby Joey opsal brokovnicí elegantní oblouk přes pult a poslal nechápavě se tvářícímu lapkovi roj miniaturních olověných projektilů do pajšlu, jak zamýšlel, opíše brokovnicí zcela nezamýšlený oblouk nad hlavou, když vrstva žvýkaček uvolní benellku ze svého sevření, a pošle roj olověných sršáňů proti umaštěnému a očazenému stropu.
Darren tak získá dostatek času přesunout se bleskurychle za záda zkoprnělého poručíka Connolyho, obtočit mu paži kolem krku a přitisknout hlaveň své devítky ke spánku, než se Joey za pultem sebere a nazdařbůh vystřelí dvakrát do lokálu. „JOEY!“ zaskučí flojd, když vidí, že v téhle karetní partii má rozhodně nejslabší list, „v klidu, kurva, kámo, zachovej klid!“ Preclíkář zaklekne po vzoru oblíbených hrdinů seriálů PD in Action a Motocops za pult se zalícenou zbraní. „Kurva, zmrde, kámo, chlape…Kl…Klid, do piče…KURVA, dej ten kvér do hajzlu…“ zavříská Abe a první žlutá slza si začne razit cestu po vnitřní straně stehna. „Jo, kurva, zmrde zpíčená, dej ten kvér do pajzlu,“ zapiští Darren a utáhne kravatu kolem Connolyho krku, aby dodal svým slovům váhu. „Joey, kamaráde, udělej, co říká…,“ zachrčí ještě poručík a viditelně se mu uleví, když hokynáři dojdou všechny vazby nastálé situace a skryje hlaveň brokovnice pod pult. „Synku, nedělej nic, co by tě mohlo pozdějc mrzet…,“ pokusí se ještě Abe naposledy zvrátit vývoj událostí. „Drž hubu, zmrde chlupatá, todle je teď mý dívadlo…Máš šrajtofli?“ Connoly chvíli váhá a pak přitaká: „V autě…“ „Okej, tak dem, hni se…“ Darren a Connoly se dají do pohybu. Fusekláč ještě zastaví u stojanu u dveří. „Vem pytel voříšků,“ zahučí na Connolyho, „…ty ne, kurva, mám na arašídy alergii,“ procedí skrz zuby, když poručík sáhne po půllibrovém vakuovém balení Al Rashid Arashid Nuts, „vem kešu nebo pistácie…A škatuli kůkís…Ale fotrem, zmrde… KURVA, zapamatuješ si, že mám alergii na arašídy, když ti to vpálim do patice v olovu…Vem ty čekuládový…“
„Joey…“
Darren se ještě ve dveřích otočí a nazdařbůh pošle další tři střely k baru.
KLINK KLANK
„Kde máš káru?…Cože? Pán je invalida?“ „Já…“ „Sedej, zmrde, padej za kormidlo!“ Darren je v mžiku na zadním sedadle a zavrtá poldovi hlaveň devítky do zátylku. „Jedem!“
*****
KLINK KLANK
Ve dveřích ztichlého krámku se objeví hlava olemovaná střapatou rezatou kšticí. Kostnatý, pihovatý obličej se zkrabatí do nepěkného šklebu, jak se oči Matta Höllströma, majitele Kozlíkova obchůdku pro kutily, situovaného přes ulici, snaží přivyknout šeru.
„Sssst...Joey,“ hlesne Matt, než protáhne svou vytáhlou rachetickou postavu škvírou ve dveřích.
„Fíha, to je mrdník,“ okomentuje výstižně stav zařízení Joeyho obchůdku, když se rozkouká.
„A střelnej prach! Joey? Kámo? Dejcháš?“
„Pomoc, kristeježíši, pomoc,“ ozve se přiškrcený hlas zpoza pultu.
„Joey? Seš to ty? Joey, je všechno v cajku? Sem slyšel nějakej rachot, vylezu ti před krám a koukám, jak mi ten polda, co k tobě chodí na preclíky, rozvalil auťákem toho reklamního sádrovýho trpajzlíka se sekačkou…“
KLAK
„Joeyyyy,“ zakvičí Matt vyděšeně, „kamaráde, to sem já, Kozel!“
„Aáárgh… Táhni pryč, ty černej zmrde…“ vyhřezne zpoza pultu do ticha.
„Kurva, Joey, ti řikám, to sem já, ser na to, pusť ten kvér...“
Následuje několikavteřinové ticho, rušené jen čůrkem coly crčící z prostřelené petlahve.
„Matte?“
„Kurva, Joey, vítej zpátky v síti...“
„Maj Abea!“
„Joey, kdo má kurva Abea?“
„Negr, zasranej brikeťák, vlít sem do kšeftu s kanónem, zrovna sme v Abem probírali ty mordy… Kriste.“
****
„Chlapče, nehloupni, za únos je pořádná pálka, vyhoď mě někde v buši a vem kramle, ztrať se v divočině, ti řikám, pude po tobě celý město. Vim, vo čom mluvim, synku...“
Poručík Connoly se v životě ocitl v mnohem ošemetnějších situacích, než je tato, ale nepatrné svrbění kolem jeho těžce zkoušených svěračů a studený pot vyrážející mu na čele pokaždé, když únosce štěkne příkaz, udržují kontrolky, které se mu rozsvítily už v Joeyho preclíkárně, pod proudem.
„Drž píču… Tady to vem doleva...“ houkne ze zadní sedačky Darren a píchne zbraň hlouběji do sedačky řidiče.
Spleť úzkých uliček downtownu vyplivne omlácený Pontiac poručíka Connolyho na výpadovku naroubovanou na I dvacet šestku složitým uzlem sjezdů a nájezdů.
„Támdle sjedeš! A nešmátrej po tom čudlu!“
Connolyho ruka zamrzne ve vzduchu jako osprchovaná tekutým dusíkem. Stačilo pár centimetrů a tlačítko tísně na vysílačce mohlo významně změnit rozložení sil. Abe nasucho polkne a zaskřípe hlasem:
„Ale to vede ke starejm depům. Ser na to, chlape, teď už budou plný ulice hlídek. Depa sou oblíbenej útulek desperátů, to bude první flek, kerej vemou hřebenem.“
Darren mlčky okénkem sleduje polorozpadlé boudy, připomínající spíš hromady zrezlého šrotu, a Connolyho skuhrání si nevšímá. Podivné tlupy trhanů, pozorující projíždějící vozidlo krhavými pohledy, ho utvrzují v přesvědčení, že je to přesně naopak. Sem se fízlové už pěknejch pár nevodvážili strčit ani špičku rypáku. Chlupatej ho chce zase vojet.
„Kušuj,“ zasyčí Darren
Poručík si otře orosené čelo a nenápadně zkontroluje čas na palubním počítači handmade značky Chuck Bronson & companions, sestávající z deseti palců pozinkovaného drátu a digitálek s odpreparovaným páskem. Už je to dobrejch deset minut, flotila v plný polní je stoprocentně na cestě, počítá Connoly. Minutku, než se Joey sebere, minutku, než se některej z jelimanů na centrále zvedne prdel vod dlabance, a pak už to jede ráz na ráz. Únos důstojníka QPD, na tom si bude chtít kdekdo pohonit frčky. Musí se udržet na silnici co nejdýl. Napnuté ticho rušené pouze klokotavým zvukem motoru toužebně prahnoucím po generálce nebo aspoň výměně oleje přeruší zazvonění telefonu.
*****
„Kurva, Joey, přestaň myslet prdelí,“ poposedne Matt na přepravce od Fullers Ale, „taková šance se nenaskytne každej den. Přemejšlej kurva!“ Joey se konečně zvedl, odložil zbraň a oklepal ze sebe první vrstvu vápenného prachu z omítky. Prohrábne si kštici, nakroutí kapučíno s pěnou hustou jako zahnilá voda v meandrech Jacobs River uprostřed léta. Hltavě ho vypije a zoufale se podívá na Matta. Jeho mozek je stále ještě částečně paralyzován přestálou hrůzou. Diví se sám sobě, že už nesedí u telefonu a nežhaví tísňovou linku 666669 centrály quewoodské policie. Důvodem je Matt, první pokus mu rázně uťal. Když mu totiž v kostce popsal co se stalo, počet robberů raději zvýšil na tři, aby nebyl za hlupáka, Matta napadl téměř geniální nápad. Rázně ho zarazil v ohlašovací povinnosti a místo toho ho posadil za pult. Rychle otočil cedulku na dveřích z OPEN na CLOSED. Plán naprosto jednoduchý - registrační pokladna i trezorek z kanceláře se připíšou na vrub gangu. Slovy Matta:
´Pičo, jen ta hotovost – co ti nahradí, za tu si konečně pořídíš regály, kerý nebudou prožraný jak mý tesáky, vohodíš se jako lord a měsíc budeš luftovat díry všech šlapek kolem Allcrossu a věř, že tam sou šťabajzny.´
Položte si ruku na srdce, dá se takové představě odolat?
„Joey, krám ti vybere partička grázlů a ty na to nechceš nic trhnout?“ popotáhne se
Matt Hölström nervózně za cucek zfilcovatělých vlasů vyčuhujících zpod kožešinového lemu oblíbené lovecké čepice a vysmrká se do rukávu kostkované flanelové košile. Vždycky, když je nervózní, trpí zvýšenou tvorbou hlenu. Matt je vůbec zajímavá figura této části města. Neproslul po celé čtvrti svým obchůdkem pro kutily, ani vášní pro stavby vikingských lodí v poměru jedna ku třem na plácku za domem, ale svým neortodoxním oblečením. V létě i v zimě nosí traperský oblek z obchodu Shootee Fitch svého kamaráda Nicka Braineyarda. Zamaštěná vesta, štruksové kalhoty, kožešinová čapka a flanelka se staly jeho poznávacím znamením. Jak sám říká: v létě chladí, v zimě hřeje.
Valhala III. – červen 02
„Chlape, zacáluješ si konečně pořádnej voraz,“ pokračuje Matt. Tuhle šanci musí chytit za pačesy a dotáhnout ji do konce. Joey se sice kapet cuká, ale Matt vidí, že už sedá na lopatu. Rysy ztuhlé po té hrůze, co si Joey prožil, pomalu tají pod hřejivou představou snadno nabitých peněz.
„Hele, řikals, že máš toho vohrna z pojišťovny zaháčkovanýho. Ten se nebude pídit po nějakejch detailech, sepíše seznam, hodí cifru a pojišťovna zacvaká. Ale chlape,“ nakloní se k Joeymu, aby zdůraznil svá slova, „muší to bejt kvalt. To bude divný každýmu jelimanovi, kterýmu ještě inkoust na diplomu z akademie nezaschnul, že ta prodleva mezi kanonádama je nějak divně dlouhá.“
„Já nevim, Matte, skoro žádná škoda nejni… A co Abe, ten černej hajzl… Teda ty černý sráči ho vodtáhli kdoví kam…“ zakňourá Joey nejistě.
„Ser na to. Polda si pomůže. Gauneři nejsou debilové, ví, že za sejmutí fízla je velkolepá grilovačka v St. Garrocku. Klid, vodvezou ho pár ulic a vykopnou z auta. Ty hele,“ zarazí se zamyšleně Matt „ale v tom autě sem viděl jen jeho kurva.“
„Ty dva zdrhli chvilku předtim. Lekli se bennelky, nasrali si do gatí, svině!“
„Joey, kurva, vidíš, jak seš drsnej chlápek, tak se teďkonc neposer ty! Vo Abea nemám strach, ten se vyzná v tlačenici. Hlavně aby nekafral von, hele, musíš mu zavolat a domluvit se s nim, pojišťováci, jak začnou čmuchat šméčko, zakousnou se do toho. Kólni mu a vylož mu náš plán, šábnem se i s nim.“ Velkoryse změní počet podílů na probíhajícím pojišťovacím podvodu střapatý Viking.
„Puč sem tu stříkačku! Uvidíš, eště mi poděkuješ. Kurva, žádná škoda? Nebuď blbej. Tý pomůžem. Jo a vem pajcrem za tu kasu, skovám ji zatim doma, než se to uklidní.“
„Za to riziko to nestojí, Matte… Myslim…“
„Že nestojí? Tak dívej, minulej pátek po mně chtěla volezlá štětka příplatek pět babek za líbačku...“
„Za líbačku, kurva, proč pro boha svatýho chceš...?“
„Nojo, do piče,“ ošije se Matt, “bez toho mi hulán nestojí, kamaráde. Ale vo co de. Ta kráva remcala, že mám tlamu vykotlanou jak starej Duke, co prodává lístky do pornáče na rohu Coconut a Pawpaw Street. Ten, co věčně převaluje hrst tabáku v tlamě, až si z toho vožvejkal zuby na pahejly. A já mám takovoudle teorii. Tlamu mám jak díru do prdele, protože můj zubař si za každej jedinej zkurvenej zub řiká sto babek. Za to je řada vesel do Drakkaru, co na něm makám s chlapama ze Spolku synů Vikingů, hochu. A na to já nemám žaludek. Kdybych ale na oučtu hejčkal takhle snadno získaný chechtáky, šel bych k tomu vometákovi do ordinace a poručil si celou novou chlebárnu. Chápeš, co se ti snažim říct? Řikám ti, že takle to je porát jen z ruky do huby, ale my máme na víc! Hele, čas nám letí, koukej mu zavolat. Vzádu z tý budliny za kvelbem, bože, ať tě nenapadne volat vocaď. Já to tady zatím krapet vopravím, dej sem bejsku.“
****
„Co to je, fízle,“ zpozorní na zadní sedačce Darren.
Connolyho tvář zešedne.
„Říkám, fízle, co to bylo? Ty máš telefon, dej to sem!“
****
„Matte, nebere mi to, kurva, snad je naživu, nechat takhle kámoše ve štichu.“
„Áááárghhh…“ prosviští kolem Joeya flanelová koule a zapluje do regálu s pivem.
„Co si řikal?“
„Že mi to nebere, esli ho sejmuli, budu si to do smrti smrťoucí vyčítat.“
„Buď v klidu, sebrali mu ho, počítám, že bude toudle dobou už někde na ulici, musíme zakvaltovat, dohodneš se s nim potom…Pojišťováci sou naštěstí vo trochu pomalejší než kliftoni. Ale jen vo trochu, tak se seber!“
„Kurva!“
„Co je?“
„Kamera, jeden z těch negrů do ní sice mlátil tyčí, ale nevim, esli neběží.“
„Kriste, Joey, tos nemoh říct dřív, budu z tebe mít jednou smrt, kde je?“
„Támdle…“
****
„Fízle, vidíš tu cestu k tý boudě? Votoč to tam a neser, žádnej poraz neska sis už dobral, neser, řikám.“
****
„Kurva… Svině, drží jak přivařená,“ zasípe Joey Falkenbach a ještě jednou zalomcuje pajcrem vpáčeným pod registrační kasu. Matt balancuje na židli a zkoumá zblízka kameru.
„Ty Joey, ta je mrtvá jak můj hulán, dyž se na mě zazubí Ute. Esli tady nemáš nějaký další vočko, tak je to v pohodě.“
„Nic dalšího,“ zaheká Joey pověšený na pajcru, „nepovolí, svině.“ Joeyho otec by byl na synka hrdý. Žádná hrachovina.
„Vemu eště tendle automat.“
„Ééérghhh,“ zakráká Joey, „ten ne, ten je novej, eště nejni pojištěnej…“
****
„Vylez, hajzle, a žádný triky, nebo máš z ksichtu kaši…Vodevři kufr, kurva, vytáhni támdleto tažný lano, neser, svině. Klekni!“
****
Matt Hölström dokončí demolici automatu na čokoládové tyčinky a zkontroluje čas na svých náramkových hodinkách.
„Řikals něco?“
„Ne…“ rezignuje Joey.
„Joey, ty vole, co se s tim tak sereš?! Už je to dobrejch deset minut, musíme kvaltovat, kurva! Puč to sem!“
Matt se zavěsí na pajcr a s mocným zaržáním se zapře o pult. Nýty lupnou a registrační kasa se s praštěním lámané překližky odloupne i s kusem pultu.
„Vidíš, kurva, stačí trochu zabrat, slečinko,“ povytáhne si Matt umaštěnou flanelku, když se zvedne ze země.
„Tak poslouchej! Já teď bafnu kasu i s tim příručákem zezádu z kanclu a doma to zašiju, že je sám za tejden nenajdu. Ty tady eště něco rozflákej, ať to kurva stojí za to. Až budu v suchu, kolnu ti, jen tě prozvonim, hlavně to neber, kapiš, kdyby pak flojdi čmuchali po hovorech. Až ti kolnu, vemeš kanón a rozpoutáš tady peklo. Připečený byli tři, si řikal, tak se nestyď za to trochu vzít, rozumíš!? Já sem pak vlítnu a zavolám fízly.“
****
Abe Connoly by zcela jistě protestoval. V námitkách mu ale brání cucek pucvole nasáklý olejem, který mu Darren vrazil do úst a přelepil natřikrát leukoplastí vyštrachanou z kufru.
Abe Connoly by se možná pral, kdyby neměl ruce pevně svázané za zády tažným lanem a startovacími kabely.
Abe Connoly by se zřejmě pokusil zavolat si pomoc mobilním telefonem, kdyby nefungovala budka za Joeyho preclíkárnou a Mattův důvtip.
Abe Connoly by ale rozhodně utekl. Ani tato alternativa momentálně nepřichází v úvahu. Před dvěma sekundami se nad ním zaklaplo víko kufru jeho vlastního Pontiacu Phoenix.
|