Ve všech koutech domů,
v živé kůře stromů,
na zelené skále
i ve Tvojim těle
i na tkaničkách na botách
budu snad jednou, až budu prach.
-------------------------------------------
Pohřbili kosti a venku vál máj,
plnou hrst červů uronil květ
z pohřební kytice.
K ouplňku měsíce
chystal se provlhlý umrlčí kraj,
když svět házel hvězdy na samet.
Dříve než nastal ten skeletů čas
protáhl jsem celé své tělo
a propadl touhám všech hříšných krás
a setřel upocené čelo.
Miloval jsem a žil moc rád,
rád vázal mašle do plejád
všem kytkám z pražských trávníků
až smrtka vzala za kliku
a já do její mordy vpad.
A dnes … dnes jsem jen nápis z pomníku
Martin Zborník
