např. "které prokousávají to stálé, staré, co jsem už dávno chtěla ..."; "ukazuje, co jsem nechala roztroušené"; "odejdu." - líbilo by se mi to víc bez "vše", které v textech často působí spíš jako "veš". - podobně slovo "celý" - také patří k hovorovým návykům. - text je do jisté míry obrazně stylizovaný, takže jazyk s vycpávkami není pro něj nejlepší řešení. - říkám s tím, že to nelze považovat za obecné pravidlo. - ale schválně si to zkus párkrát říct bez nich (případně je nahradit slovem s plným, náležitým významem - zajímalo by mě, co "vše" kořeny stromů udrží, vážně) a uvidíš, že tím jazyk neustrne a význam neutrpí. - jinak se mi tenhle žánr mezi veršem a prozaickým řádkem líbí, vnímám jeho rytmus.

nevšední rozložení rýmů musí zaujmout. i mikrodrama vpletené do obrazů: ovíjení - Okružní třída, odkvétání - odnášení krabic, podtrženo ročním obdobím, zjemněno hudebními motivy (slavíci vs. loutna), k tomu blouznivci, poéti a fondán (!) - první dvě slova možná kýčovitě dokreslují, ale to třetí vidím v básni prvně.

na to, jak se motivy doplňují a kříží, je báseň i pěkně přehledná. - téma samo je spíš tradiční a zápletka nepřekvapí, ovšem provedení v dílčích krocích je oživující - a na nich báseň stojí.