Poezie musí být nejprve v člověku! Psaní básní je spíš rutina..

Všechno to vzniká a žije uvnitř, ale na povrchu, tam, kde už si je "vědomí vědomo", během okamžiku zaniká. : )

Seš taková celá... PŘÍRODNÍ : )

A asi i znovu zamilovaná. Gratuluju! ...teda, pokud tahle básnička není blud!?

Jen nevím: do Něj nebo do Stromu?

Ne, promiň : )

PS: Možná bys měla zkusit využívat i jiné formy - třebas "malou báseň v próze"

Poznávám tě, v téhle básni ano.. Líbí se mi vyváženost myšlenek, obrazů i jazyka. Takže u mne jedna.

První strofa se mi líbí, její závěr způsobuje očekávání.."Co asi přijde?"

Slova, slova, slova. Jakoby ničím neodůvodněná, bez zabarvení.

Na závěr další "slova", jedna z nejsilnějších v našem jazyce o vnímání..připadám si odstčený (jako čtenář)..nikdo mě do té básně nezavedl a už končí?

Zůstávám na okraji a ani špička otazníku za znějícím Proč? nedokáže proniknout hlouběji..!

Přeslička to asi vystihla nejpřesněj WOW, víš jak se mi líbíla už ta minulá.. tohle je podobný : ) K holkám nademnou bych ještě dodal, že to má myšleku (..a pravdivou!) Takže jasná jedna.

PS: přeci jen něco - "neztráceli/Y"..(nemluvíš k žirafám?).. "čas a sE vztyčenou bradou"

Nepiš rozbor, když si na něj pořád nevěříš, ale i interpretace potřebuje nějakou formu - psal ti to tušim už Hermit u minulé interpr.

Co se básní týče, nemyslim, že problém je se sližitostí. Její základ a kouzlo je jinde, viz citát, který jsem kdysi kdesi četl - "I prosté selce se může srdce rozechvěti  nad antickým sonetem, aniž by chápala jedinou jeho sloku nebo verš"

Máš na mysli přechodník "nevěříc"? Vim, že je špatně, ale fakt nevim, jak je to správně.. jsem holt přechodníkovej trubec! : )

Podle mne by i v interpretaci mělo být těžiště textu ve slovech a myšlenkách autora interpretace této. Nutí to pak svazovat k sobě jednotlivé obrazy, pokud taková spojení existují, a přemýšlet nad "poselstvím básně" - komu a proč je vlastně určena.. Rozepisovat synonyma obrazů je sice náročné na představivost, ale trochu málo.

Neboj se zapojit víc Sebe a vyjádřit i své myšlenky, nejen popisovat jiné..

To Naty&Rabako > Opakování jsou tam skutečně chtěná (není to z nedostatku invence) a některé části měly skutečně vyznít jako taková ta dětská lidovka (říkačka). Tudíž, Naty, nejsi zas tak ulítlá : ) Dík, holky

Malý facelift (= drobná úprava textu) : )

To Egil: Se stylizací jsi nejšpíš uhodil hřebíček na kladívko, jenže jsem potřeboval nějak oddělit sféru snů a představ od skutečnosti (a tlustá čára se mi nezdála adekvátní), možná to nebyla ta pravá cesta. Uvidíme, zda to příště půjde jen s těmi ostatními prostředky.

Ještě jednou - Dík! Dojmy sděluješ dobře : )

Díky za názor, v některých bodech s tebou souhlasim, třeba ta poslední sloka neni ještě úplně podle mých představ, ale hlavně se mi nezdařil název, když ti řeknu, že pracovní název zní "..do země Sedmihradské", myslím, že pochopíš i některé analogie tebou citovaného úryvku, ale nechtěl jsem psát jen o jedné ženě, jednom osudu.. vlastně o něj samotný ani nejde, je to spíše o vyplněných snech.

Tvůj pocit neprobuzenosti, pokud je v první části, je správný - jde o sen, či spíše o vidinu mezi spánkem a probuzením z pohledu "třetí" osoby. Za nepochopení může asi znovu název.

Měj se!

No, začnu asi nejdřív pohledem ostatních (egil, Kelly a posléze bohužel i Rab): pokud je celá báseň postavena na přívlastcích (jako že je..), nejde hodnotit zvlášť jejich množství a zvlášť báseň samotnou.. egil i Kelly mluví o poslední strofě, podle mne není problém ve slohu, ale ve fonetice - "naivních", "nahých", "nedočkavá". Je to jako s fotbalisty kteří opravdu "hrají" - je jich najednou "plné hřiště". Rozsříštěnost (Kelly) není podle mne v samotné myšlence, ale výrazových prostředcích 2. a 3. strofy (např. použití bud. času u slovesa 2.strofy - báseň sama má schopnost posouvat čas..).

Mě se nelíbí použití některých slov: "zelenkavý", "smůlu".. jedno je navíc, u druhého mi chybí nějaké pojítko k verši, kde stojí.

Bohužel čas volá.. otázky sem : )

Ten poslední verš je už zbytečný..

Líbí se mi jednoduchost o které psala Naty a vystižení okamžiku, jež potká každého. Podle mne ale bohužel tahle zmizelá nedotknutelnost vede jen jednou cestou a ta také za zatáčkou končí.

ad a) je fakt, že odkaz k roční době tam nemám : ) ; četl jsem nějaké haiku a rozhodně ho němělo každé ani náhodou..

     b) deštivá měsíční noc ti nepřijde jako přírodní prvek?

     c) v celé téhle básničce je asi jeden symbol a jedna metafora, takže fiftyfifty

Rozhodně si nemyslím, že haiku je jen sedmnáct slabik.. nepodceňuj!