kluci a holky, já jsem na vás dneska asi příliš tupá:)))

Já ale nic nekritikuju, Ireno, ber to jako takovou estrogenovou přesnídávku.

To o klíčovém si pamatuju, ale napadlo mě, že bys třeba mohla vybrnkat a nahrát základní melodii sama. Je to sice troufalé, ale napadlo mě to, no.)  

Moc se omlouvám, původně jsem chtěla reagovat slovně, ale nějak se tu objevila jednička, která mi přijde nespravedlivá, tudíž jsem to musela změnit.

Text je pro mě zatím zajímavým příslibem - jsem docela zěvdavá na další věci.

Pravda je, že tu enbyl dodržen žánr vyprávění. Mimochodem,  když jsem byla gympláčkem, udržoval se takový blud, že není nic lehčího při psaní slohovek, než vypravování nebo úvaha. Protože úvaha se vždycky nějak okecá a vypravování má každej v krvi - není to pravda.

Musíš si holt vybrat, co bys rád. Učitelky můžeš provokovat kanonádama vulgarismů, ale přitom musíš nutně počítat s tím, že za to enbude ani pochvala, ani slušná známka. Kdysi, když se tuším že poslankyně Čurdová prala o ten zákon či vyhlášku, podle níž by se v médiích mluvilo výhradně spisovně, říkal profesor Kraus v nějaké debatě, že znakem ovládnutí jazyka  - úrovně mluvčího - je mimo jiné schopnost poznat, kdy má použít jakou jeho vrstvu. Prostě že mu je jasné, kdy se víc hodí mluvit / spát spisovně (třeba článek v novinách, TV zprávy) a kdy se můžeš trochu uvolnit (naše mateřština není většinou striktně spisovná čeština, ale hovorovej jazyk, tudíž pokud bys spisovně pohořil třeba s babičkou nebo kamarádem, možná by se začali zajímat o to, co se ti přihodilo, že seš tak divnej / děláš legraci).

I pokud text nevnímáme jako slovní slohovku (a my k tomu vlastně nemáme důvod), tak má pozastavení hodná místa - na mě třeba velmi nedobvře, plytce působila ta veršovaná pasáž - tos tam jistě hodil hodně spontánně - šlo to z tebe, ale je to prostě takovej slovní průjem, odpad, kterýho bys měl textu zbavit. A možná opravdu přidat víc děje, popřípadě jeho popisu, to dodá textu na důvěryhodnosti.

Pozastavila bych se i nad poznámkou bílého psa, který pravděpodobně hodnotil text v kontextu "školní slohovka" - ve skutečnosti vůbec nezáleží na tom, jak dlouhý text je, mlůže být jen dobrý, nebo špatný. U publikování na internetu navíc platí, že přijatelnější (snesitelnější) je spíš kratší text. + (a to je hnidopišské, ale stejně) - bílý pse, zkus se oprostit od té příšerné, nechutné otomovací floskule, u člověka, který píše, je to ostuda! 

¨Tahle vaše debata, holky, mi připomněla recenzi filmu Účastníci zájezdu v časopise Cinepur - psala ji žena. V podstatě se tak jako stručně přenesla přes všechny klady a nedostatky toho filmu a zaměřila se na jednu konkrétní věc, tedy jednu z hlavních hrdinek, která je tlustá a ošklivá, všichni jí to dávají patřičně najevo, ona sama si toho je velice dobře vědoma, její život to velice vlivňuje a nakonec - eště ke všemu, hraje tuhle hnusnou, tlustou holku mladá a štíhlá herečka. (Což mi připomíná, jak kdysi v AZ magazínu nadšeně hlásili, že byl natočen nový film o Leninovi, v titulní úloze s hercem tak přesvědčivým, že neměl vousy a naopak mě vlasy, dokonce ofinu... - a vůbec to nevadilo, tak byl přesvědčivý) . - A bez přemlouvání poznám, že i já měla původně problém s tou tlustou, ošklivou holkou, která bere všechno - myslím, že my holky o tlustých ošklivých holkách uvažujeme poněkud jinak než Irena, mj. i proto, že se samy někdy cítíme ošklivý a tlustý. - Momentálně jsem tuhle písničku ochotna rehabilitovat, až uslyším melodii.)  

qqq

S oběma souhlasím i ne.

Vůbec mi nevadí neoriginální začátek a precizní, prostý pokračování. Naopak takový věci bývají často nejúčinnější a tak.

Jenomže potom přijdou poslední dva verše a nad těmi se pozastavuju.

Dám 4D, ačkoli pro mě úplně přesně to je 3.5/D - jenže tři by bylo nespravedlivě málo.

A co třeba Jimmy Coorrigan?

něco v tom je opravdu užitkové, něco v tom je parůžek jelena, kel slona, ucho ještěrky.

ale co mi chybí, je alespoň náznak melodie, u libovolnýho textu. třeba u toho o ošklivých holkách, ten ej už zhudebněnej, nebo u ledových démonů...

Tolik času mě to zase nestojí:) - A tady mi stálo za to podotknout, že pečeš snězenou kachnu:) -

ambivalentni dojem.

na jednu stranu slovni aerobik.

na druhou stranu cool v plote - coz je hodne otrepany jazykovy vtip, pouzili uz mj. plihal a asi deset pred nim mardosa v nazvech svych knizek...

slyšela jsem jakési nezřetelné ševelení. hudbu

měla jsem ale na mysli srozumitelnou recitaci nějakýho textu:)