|
|
| U příspěvku:Barevný kamínek |
Mišpule (Občasný) - 22.11.2000 > Romantický příběh, byť téma už značně otřepané a klišovité... "Stárnoucí" muž, kterému zachrání život jeho dobrá víla... Navíc mi to silně připomíná jednu existující báseň. Nicméně svou výstavbou to není špatné. Kdy přibudou další ?
P.S. Možná bys neměla tolik času trávit ve snech, ale začít žít svůj vlastní a skutečný život... Ten přináší inspirace nespočet.:o))) |
| U příspěvku:Cesta |
| Mišpule (Občasný) - 21.11.2000 > No, smutné, ale pravdivé... změna er-formy v du-formu (oslovení čtenáře) mi tady naopak připadá vhodné, protože ho donutí k vlastní úvaze...Líbí. |
| U příspěvku:Naše lékárna |
| Mišpule (Občasný) - 21.11.2000 > Žádná hlubší "kritika". Prostě (jak jinak u Tebe) moc pěkné a poetické... |
| U příspěvku:Štěstí. |
| Mišpule (Občasný) - 20.11.2000 > Hezké zamyšlení, většinou si lidé těch zdánlivě obyčejných věcí ani nestačí všimnout... Líbí... |
| U příspěvku:Dokud se zpívá |
| Mišpule (Občasný) - 20.11.2000 > Hezká, romantická báseň. Líbí... |
| U příspěvku:Pěkný den |
| Mišpule (Občasný) - 20.11.2000 > Poetické, krásná metafora "paprsčitá dlaň". Snad jen ten rým na závěr... |
| U příspěvku:Kamenná |
| Mišpule (Občasný) - 20.11.2000 > Celá báseň plná nevšedních metafor a přirovnání. Autorova nápaditost na nás dýchá z každého verše (např. "je ve mně úzká ulice... přímá... zkamene..", "jak nahé děti u hrbáče"). V závěru básně nechybí pravdivé a nestárnoucí poselství, opět ukryto ve velmi poetickém verši "nechtít úlomky pravdy v medu máčet". Rým užívá autor spíše náznakově, čímž podtrhuje v celé básni určitou dymičnost a dějový spád. Líbí... |
| U příspěvku:Místo kde Tě najdu |
Mišpule (Občasný) - 20.11.2000 > Originální námět, originálně zpracováno, zvlášť ten paradox na závěr. Rým se zde objevuje opravdu sporadicky, což ovšem (pokud má báseň hlubší myšlenku) není na škodu...
|
| U příspěvku:Vůně levandule |
| Mišpule (Občasný) - 20.11.2000 > Zajímavý námět, trošku hra s rýmy : prvni dvojverší - asonance, pak obkročný rým. Nevšední přirovnání : "jak vůně leevandule". |
| U příspěvku:Čekání |
| Mišpule (Občasný) - 17.11.2000 > Mám jedinou poznámku: báseň bych spíše zařadila do rubriky "básnické slovo". Jinak jde o poměrně výstižné zachycení okamžiku poměrně prostým způsobem. Není to špatné. |
| U příspěvku:Miss tisíciletí. |
| Mišpule (Občasný) - 7.11.2000 > Tady není možné jakoukoliv "hlubší" poznámku připojit než, JE TO OPRAVDU NADHERNE. Ohromná hloubka zpracování, upřímnost v celém vyznání od začátku až do konce. Líbí, moc.... |
| U příspěvku:ALBO LAPILLO NOTARE DIEM |
| Mišpule (Občasný) - 7.11.2000 > Hezký námět, nevšední zpracování. Autor užil anaforického opakování prvního klíčového verše (a většinou i u dvou veršů následujících), který podtrhuje sílu tématu. Mně se líbí o to více, že přináší určitou naději... Po formální stránce je zde nezvyklá výstavba veršů. Po rýmech volných následuje sled rýmů sdružených, urychlujících spád obsahu, aby následně další verš volný opět zpomalil a zklidnil proud dalších slov... Líbí... |
| U příspěvku:Jsi... |
| Mišpule (Občasný) - 7.11.2000 > Námětově opravdu zdařilá báseň, autor zde potvrzuje pravidlo, že méně je někdy více, že hezkou myšlenku je možné vyjádřit i pár slovy. Poetičnost básně je podtržena hned prvním veršem ("jsi vuni kvetin v atlasu.."). Jen rým malounko pokulhává, možná by tam mohl chybět i úplně. Líbí... |
| U příspěvku:Čekání na Rozmarínu |
Mišpule (Občasný) - 7.11.2000 > Po obsahové stránce rozhodně zajímavé. Autor použil i zdařilou a neotřelou metaforu ("nechat plavat noční šelmu").
Po formální stránce by (podle mě) potřebovala trošku dobrousit (např. by mohla být třísloková - 2. sloka by začínala "Ač zvána...), protože by to mohlo zdůraznit teď upozaděný rým na konci 2. verše 2. sloky (neslyšel). Občas trošku upravit rytmus a rým... Ale rozhodně to není špatné a další bude jistě ještě lepší... |
| U příspěvku:Stopa v písku |
Mišpule (Občasný) - 7.11.2000 > Stopy v písku nebo stopy (=šrámy) na duši ? Hezká "pocitovka", zdařilá metafora (slzy a krev...). Rým sice malounko pokulhává, ale co je dokonalé?
Hezké... |
| U příspěvku:Hledání |
| Mišpule (Občasný) - 7.11.2000 > Pocitová báseň, naléhavost autorčina hledání je zdůrazněna anaforickým opakováním klíčového slova celé básně (opuštěná, sama). Výstavba veršů je nepravidelná (střídání sdruženého verše mezi verši volnými, místy náznak verše střídavého). Trošku mi tady ale chybí více originálních metafor (pozor na klišovitá spojení - např. tenká nitka naděje) nebo přirovnání... Naopak za velmi zdařilou je možné bezesporu pokládat "tajné signály hvězd". Samotné anaforické opakování v závěru básně ("opuštěná") podle mě není na škodu, ale zbytek veršů bych očekávala trošku originálnějších (právě proto, že jde o "pocitovku"). |
| U příspěvku:Lež milá, času již je dosti |
| Mišpule (Občasný) - 7.11.2000 > Báseň připomíná svou výstavbou nějakou lidovou baladu (např. opakování slov na začátku veršů - anafory), či opakování celého klíčového verše. Rozhodně nevšední námět... |
| U příspěvku:Jabloň |
| Mišpule (Občasný) - 7.11.2000 > Zapomněla jsem na hodnocení... promiň. |
| U příspěvku:Jabloň |
Mišpule (Občasný) - 7.11.2000 > Jak už je u Martina zvykem, dostál své pověsti romantika i v této básni. Velmi poeticky zpracováno, báseň je v podstatě jedna velká metafora (jabloň - žena - zasnoubená s úly včel..). Navíc autor pracuje velmi citlivě a zároveň netradičně s rýmy. Jako by byl rým již uprostřed veršů samotných, hned pak následuje několik rýmů sdružených, které urychlují dějový spád...
Po obsahové i formální stránce se (podle mého názoru) jedná o velmi povedenou a vyváženou, poetickou báseň.
Moc hezké... Těším se na další... |
| U příspěvku:KDYŽ PŘÁTELÉ ....! |
| Mišpule (Občasný) - 28.10.2000 > Krásné, oslovilo mě to. Tu bezmoc totiž moc dobře znám. |
| U příspěvku:Země |
Mišpule (Občasný) - 28.10.2000 > Báseň zpracovává všení téma velmi neotřelým způsobem. Nalévahost volání je podtržena střídáním volého verše s rýmem. Moc líbí...
P.S.Ale je naivní si myslet, že necitlivého člověka dojmou verše a ten citlivý už přece vnímavý je. (Aspoň teda doufám...) |
| U příspěvku:Sama |
| Mišpule (Občasný) - 28.10.2000 > Pěkná pocitovka. Hodně upřímné a prožité... Líbí... |
| U příspěvku:Snaha |
| Mišpule (Občasný) - 28.10.2000 > Jako takové malé vyznání ze vztahu k poezii to není špatné. Je to jakási deklamovánka, a k tomu je zde i příhodně zvolená forma. Autorka využívá velmi vhodně ich-formy, která umocňuje kontakt se čtenářskou obcí. Za zdařilé je také možné považovat takřka pravidelné užití střídavého rýmu. Není to špatné... |
| U příspěvku:Pohádka |
| Mišpule (Občasný) - 28.10.2000 > Za pohádkovým motivem se nejspíše skrývá malá (velká ?) úvaha o životě. Existuje láska ? Najdou se dva lidé, kteří jsou si souzeni ? Já věřím, že ano. Je jedno, kde ti dva jsou, i co se může přihodit cestou, než se najdou nebo znovu "objeví" navzájem. A malounko bych si tipla, že takovým optimistou (nebo možná "blázínkem") je i autor sám. Proto tuto svou naději zpracoval v pohádkový příběh. Vždyť v pohádkách to vždy dopadle dobře. |
| U příspěvku:Šeptání s Mořem o moři |
Mišpule (Občasný) - 28.10.2000 > Vybranému tématu zcela odpovídá i vhodně vybrané lexikum a forma zpracování. Verše plné poetiky a metafor jsou skutečně kouzelné. Ani v této básni nezůstal autor nic dlužen své pověsti nenapravitelného romantika a opět nám pootevřel dveře do do svého kouzelného světa fantazie.
Po formální stránce se jedná o báseň ve volném verši, dialogické zpracování ( a v podstatě v téměř celé básni užitá ich-forma) přidává celé básni na plastičnosti a autenticitě. Naléhavost některých stěžejních myšlenek je gradována vhodně umístěnými anaforami ("chci" ap.).
Nezbývá než oné krásné dívce s duhovým srdíčkem tiše závidět a pomalu a tiše se vzdálit... |
| U příspěvku:Tichá nálada. |
| Mišpule (Občasný) - 20.8.2000 > Autor zde dokázal ve volných verších v několika zkratkách zachytit onu „tichou náladu“ skutečně autenticky. Využívá nezvyklé metafory (např. „pouliční lampy lezou z důlků“, „podala mi ruku tichá nálada“, slovům se už klíží oči“). Skutečně dobrá „pocitovka“. |
| U příspěvku:Najáda |
| Mišpule (Občasný) - 20.8.2000 > Poetická báseň, jejíž obsah je již předznamenán samotným názvem.
Melodičnost textu, která je zdůrazněna užitými anaforami (opakování na začátku verše) “jsi“ , připomíná píseň. Po obsahové stránce nese báseň určité napětí, které nakonec v samotném závěru tragicky graduje. Dynamičnost textu je zvýrazněna i užitou du – formou. O nádherné metafory zde není skutečně nouze. V podstatě je možné říci, že celá báseň je jedna velká metafora (např. blesk v černém moři“, „vtělení písně racků“, „ vůně hvězdných nadějí“, „noční touho holubí“, „jitro loutnu ladí“. atd.) Po formální stránce se autorka inspirovala (takřka pravidelným) střídavým veršem. Zde je kontrastně doplněn několika vloženými verši volnými, které vlastně v básnické zkratce podtrhují to nejpodstatnější („bez citů“ – „a noc je tak krátká“ – „už není cesty zpět“ – „a slunce vyšlo….barvu krve“). Líbí, moc ….
|
| U příspěvku:Dnes mne pohřbívají |
| Mišpule (Občasný) - 20.8.2000 > K obsahové části básně je možné jen dodat, že uprostřed léta se inspirovat motivem vlastní smrti je přinejmenším hodně nezvyklé. Ale tak nějak si přestavuji epitaf skutečného milovníka života. Po formální stránce autor užil verše sdruženého (prolog, 1. sloka, 3. sloka) i střídavého (2. sloka). Nejedná se vždy o verš pravidelný, ale proč by nutně musel být ? I tato báseň potvrzuje bohatou autorovu fantazii , o nezvyklé metafory zde skutečně není nouze (např. „svět házel hvězdy na samet“, „ já do její mordy vpad“). Nádech poetična podtrhuje i vybrané lexikum („vál“, „ouplněk“, „umrlčí kraj“), naopak o to kontrastněji vyznívá verš „ a já do její mordy vpad“, kde apokopa (vynechání na konci slova) „vpad“ je spíše typická pro obecnou češtinu. Líbí…
|
| U příspěvku:Růže naděje |
| Mišpule (Občasný) - 7.7.2000 > Po formální stránce se skutečně jedná o sonet, který využívá v 1. a 2. sloce střídavý rým (v 1. sloce navíc dokonalou asonanci). Trojverší jsou vystavěna rýmem sdruženým, liché verše se rýmují navzájem. Po obsahové stránce se jedná o velmi romantické a poetické vyznání ženě „Ž“. Krásné a nezvyklé metafory můžeme najít v každém z veršů: např. „nebe je dnes otevřená zlata dlaň“, „vlasy dívky, něžná křídla půlnoční“ apod., dále epiteton konstans (ustálený básnický přívlastek) - např. „modravé moře snů“ , anastrofa (obrácený slovosled, oblíbený prostředek poetiky) - „vlasy sluneční“. Závěrečnou krásnou poetickou tečkou je bezesporu envoi (jakési poslání, dozpěv básníka vůči své vyvolené). Moc pěkné. Líbí … |
| U příspěvku:Západ |
| Mišpule (Občasný) - 7.7.2000 > Přírodní lyrika, zpracovaná (jak jinak než je u Martina zvykem) velmi romantickým způsobem. Po formální stránce je zde užito poměrně pravidelného střídavého rýmu. Čtenář, libující si v básnických prostředcích, si zde skutečně přijde na své. Hned v 1. verši (ale i na dalších místech) autor využívá typického básnického prostředku – anastrofu (inverzi, obrácený slovosled) – např. „červánků závoj“ ap., klimax (gradování myšlenky, pocitů) – např. pomalu, pomalounkou , apoziopeze (odmlčení) – „horoucí…zbývá“ ap., epizeuxis (opakování slov) – „pomalu, pomalu“, „spí,…spí“, epiteton konstans (obvyklý básnický přívlastek) – „bělostnou svíci“, metafora („vidíš kvést…skrz černé závěsy chomáčky hvězd“), personifikace („spícími hlasy“) . Z hlediska lexikální stránky je zde možné najít typický archaismus („vlá“) či poetismus („posetmívá“). Prostě romantika. Líbí… |
| U příspěvku:K noci dluh |
| Mišpule (Občasný) - 7.7.2000 > Poměrně běžný námět je zde zpracován velmi nezvyklým způsobem. Již ve formě je možné najít různé variace. V 1. sloce autor upouští od rýmu a kloní se k užití asonance (shoda koncových hlásek), patrně by ho zde pravidelnost rýmu spoutávala Zbývající 3. sloky jsou vystavěny za použití verše střídavého, který je ve 3. a ve 4. sloce doplněn lichým veršem. V 1. a 2. sloce je užita ich – forma (jakoby si autor nejprve třídil vlastní myšlenky sám se sebou), v následující sloce se obrací k posluchači (du – forma), v závěru vyvozuje jakési obecné gnóma, které je podtrženo přiléhavým užitím wir – formy. Rovněž básnických prostředků zde čtenář najde skutečně nepřeberné množství: např. metafora (1. sloka) - „sál vodu z mlh“, aposiopese (nenadálé odmlčení) – „zahynul…lásky mé sen“, epizeuxis (opakování stejných slov ve verši; 3. sloka) – „jen psát, verše psát, verše psát“, apokopa (vynechání hlásky na konci slova; 4. sloka) – „chcem“, epiteton constans (ustálený básnický přívlastek) – „slepý cit“, „hřejivé svíce“, enjambement (přesah verše; 4. sloka) – „k noci dluh / zvyšujem“. Takhle dokáže o „dluhu noci“ psát jen básník.
Líbí…
|
