V té pohádce jde o to až spadne poslední list z dubu a to se nestane nikdy. Principiálně opadává listí z dubů až na jaře, když raší nové, ale samozřejmě, že stačí trochu větší vítr a nějaké spadne. Vítr dokáže shodit i zelené listí. Náhodou pár doubků pěstuji místo květin. Ty nejmenší opadají zcela, ale ty větší udrží část listí až do jara.

Tak jakékoliv jiné slovo podobného významu. Nechci se plést do básnění, jen jsem chtěl říci, že informace o sušení je nadbytečná.  Teď nabývám dojmu, že psát báseň je podobné jako sestavovat křížovku. (To byl jen žert.)

Podívete se do rejstříku Národní knihovny ČR a dobrou chuť.

http://sigma.nkp.cz/F/INUMGEDEYEMKTULIE6YNFYHKPLAKJSVURU334VRQCKUA77U1XP-00562?func=full-set-set&set_number=006315&set_entry=000002&format=999

Dílo neoceňuji podle toho kolik dalo práce, ale jak působí na mne (bez ohledu na to, co si o tom myslí "znalec"). Předpokládám, že znáte Picassovy ilustrace k Ovidiovým Proměnám. Je to pár čar, které Picassovi určitě nedaly moc práce, ale jsou úžasné. Přitom o nich kdysi nějaký "kritik" napsal, že to jsou čmáranice vilného starce. Vincent van Gogh se vyjádřil, že obraz maluje obvykle dvě hodiny. Nemyslím si, že by byly horší díla vznikající měsíce.

Nejsem truhlář a nevím která židle je vyrobena "správně" a s invencí a která "nesprávně" a postaru, ale bezpečně poznám, na které se mi dobře sedí. Je to však jen názor uživatele židlí a básní.

Jako dítě jsem miloval kolotoče a nikdy mi z nich nebylo špatně ani se mi nezamotala hlava. Z Vaší básně jsem pochopil jak bylo na kolotoči těm, co tento dar neměli.