taky se mi v tvým věku zdávalo o medvědu. pamatuju se, že jednou po mně šel a já vyšplhal na takový tenký strom a on pode mnou trochu tím stromem třásl.

není to jednoznačná noční můra - v té přírodnosti toho huňáče je cosi uklidňujícího

jednotlivé obrazy jsou velice zjevné. rytmus je takový že když se hodně snažím, tak mi to zní rytmicky, ale spíš kostrbatě. třetí strofa - ta je trochu komická. to je jako napsat,mám takovou žízeň, že bych se napil.

celkově mě to nijak nedráždí, ale jako poezii to neberu vážně.

je tohle dost hluboká kritika? já se obávám, že o moc hlubší na tohle dílo už nesvedu. protože si myslím že moc hluboké není. čímž neříkám, že třeba není pravdivé. ale nezdá se mi, že bys při jeho tvorbě a když se na něj sama díváš objevila něco nového. což je podle mě podmínka umění.

budu hodný a dám za

no, já se Tě původně chtěl zeptat, jeslti to máš z vlastní zkušenosti, protože to tak na mě působilo.

byla jsi jeptiška nebo jsi tam kontemplovala? že se tak ptám, nechci být příliš zvědavý, tak odpověz jen tak dalece, jak se Ti chce

oslovuješ-li ženy i muže, pak piš měkké i

jestli tedy má být "abyste přimhouřili", tak mhouřím

on to není můj styl, na mě je tam moc kudrlinek.

echa obětin, tenata křížové chodby, bosé šepoty, škapulíř.

ale je to jemný.

nemám teď moc času, tak se snad ještě vrátím a tu poznámku trochu rozvinu.

tvé texty jsou o mnoho větší dole než nahoře, to je mi na nich blízké