Nevím, jestli schází škrkavky nebo krejzlíky, ty jedno velké trdlo, ale každopádně mi tam schází trochu života...

je to mdlé, bez chuti, bez zápachu, ale proti gustu žádný dišputát

Na rozdíl od tebe nedělám populistická gesta, pokud konečně začneš číst alimřina dílka - a nejen číst, protože číst, to jsi je četla, aniž bys cokoliv ukákla, ale začneš i hodnotit, budiž. Trochu jsem se divila emmetovi, který byl k tobě velice hrubý - ale on ten tvůj postoj malinko nasejří, ty ma fajna blondynečko. Zatímco já alimřina dílka čtu - a dělala jsem jakousi "recenzi" na jednu její sbírku, takže to, co řeknu, napíšu, není jen prázdné gesto, je to podložené možná skutečnou znalostí alimřina díla v kontextu, na rozdíl o tebe, má drahá bojovnice.

ano, milá miko, dovolila jsem si být maličko škodolibá.

fascinuje mě, jak to funguje

skutečně jsem něco podobného očekávala, autorka tady občas něco publikuje, a přestože je na Písmáku váženou autorkou, tady se jí nedostalo takřka žádné odezvy.

Říkala jsem si, kdopak se chytne na kontroverzní kritiku? kdopak mi bude vysvětlovat, jak správně vnímat poezii?

Tušila jsem kdo. I když - popravdě řečeno - jsem tady očekávala o něco větší mumraj. Že se tu zachytí více lidí.

Některé věci se prostě nemění.

Každý od poezie očekáváme něco jiného - a pokud se nám toho dostává, je to fajn, pro mě je poezie taky tajemství, ale ne schované do slov - já přemýšlím, jak to vyjádřit, když poezie je o slovech, že ano? Prostě poezie, jejíž hlavní kouzlo spočívá v hraní si se slovy, mohu sice ocenit, ale nenadchne mě. Hraním myslím to až křížovkářské a rébusové schovávání významu, ať si šmudla hledá. Nechci hledat, a není to o lenosti. Chci, aby mě poezie zasáhla tajemným - hned na první přečtení.

Napadl mě terminus technicus - kmínkovština - ten pán - kluk - co ten tvořil občas za obrazy - a bylo to tak zašmodrchané, ten had metafor - ti spletení hádci metafor... říkám si, k čemu to? Koneckonců, co ale čekat právě ode mě, že ano?

Proboha, co tě bolelo? kritika, která není ani neslušná? ach jo. 

Za chvíli se to tady třeba semele, různé kontroverzní názory - zatím máš moje nepochopení, máš déčko od blondýny, tak vidíš, to se podaří málokomu.

Mi se zdá, že redaktor Václav Mráz reaguje nezvykle slušně a rozumně.

A básnička opravdu není žádné terno.

Vždyť víc než o čemkoliv jiném píšu o své neschopnosti číst takovou poezii.

Už jsem to psala několikrát, víc než o autorovi píše kritik sám o sobě.

Je to jenom o tom, jak tu poezii vnímám já. Lehce nekošer je mé uvažování o způsobu psaní. Protože u toho nikdo nejsme, že ano.

Inu - atmosféru jsem schopna dešifrovat jako tíživou - ale prostředky k tomu užité jaksi ... no, zaujmou mě jednotlivé obrazy, ty vyzouvající se mosty, kupříkladu, ale celé to na mě působí příliš vrstevnatě - a jakoby to nešlo jednou linií, ale odbočovalo, přestože se to pomalu šine k jakémusi logickému závěru - mimochodem, závěry u Alimry mě pokaždé zaujmou - protože jsou svou pádností jaksi až kýčem. Jakoby uhlazovaly přílišnou zašmodrchanost metafor u autorky. Takže tady - přestože je to neslušné, se pokaždé znovu ptám: co žene autorku k psaní takových básniček? - je to skutečně její vidění světa? nebo její okouzlení slovy? Já mám podezření na ta slova. Která si někam vedou a asociují podivné obrazy.

Takže se znovu a znovu ptám: proč psát takové básničky? A jasně - jsou čtenáři, kterým se asi líbí. Kteří si to hraní vychutnávají. Jenom - ani nebudu vypisovat, co všechno já vnímám jako tupou schválnost - budu jmenovat jenom ta sklíčka hvězdáře. Vypsat krásná slovíčka je hezké, jenom jestli mají taky obsah.

Ano básni.

Já vím, že jsem tlachavá, a to jsem toho kusy umazala.

Děkuji za kritiku.

Jo, někdy se tak urodí k radosti čtenářům. Výborná věc.

je mi líto, Naty, ale s tímhle suchým rozborem nesouhlasím

protože je to opravdu jen trapná statistika něčeho, co stastistikou nezhodnotíš.

Chci jen napsat - že tady skutečně zafungovaly společky, kamarádšofty - a taky osobní averze. Ale nechci, aby se to tady mlelo dále, tohle dílo si to nezaslouží.

že vám dámy vstupuji do rozhovoru - tvůj muž není sviniar, ale osvícený muž, miruno.

Říkám si, že dnes už ti to nezbaštím, a stejně mě to znovu chytne a okouzlí.

Ach pane jo, tohle se mi moc líbí.