Co se má zobrazovat
Tvé další možnosti
Pomůžeme, poradíme
tak trochu jsem doufala, že milá dotyčná bude s těmy noži podřezávat krky nebo provádět jinou bohulibou činnost... :)
jen mi vrtá hlavou, proč vlastně přišpendlila sousedovi na dveře jízdní řád a jak on poznal, že to byla právě ona? (to, že to oba nemají v hlavně v pořádku to moc nevysvětluje...)
souhlas s Aaen - působí to jako trochu předčasně uťatý - především z toho důvodu, že je ten úvod napsaný fakt dobře a člověk má chuť číst dál (a tím pádem ho o to víc mrzí, že to končí)
sice tady obvykle lidem píšu, že by měli v textu škrtat, u téhle povídky by mi nevadilo, kdyby byla ještě o něco delší :)
proč tu máš ten samý článek dvakrát? (už jsou pod oběma komentáře, takže to mazat nebudu, ale pro příště prosím každý článek jen 1x)
a jinak vítej na Totemu
líbí...
sice je to takové trochu ukecané, ale tak nějak hezky a čtivě, takže bych řekla, že to nevadí :)
no co k tomu říct - není nic horšího, než psát "na zadání" a následně tyhle stylistická cvičení umísťovat jako opravdové povídky. (ad absurdum by tu lidé mohli vystavovat doplňovačky na i/y)
Věci na zadání jsou dobré pro potrénování si "řemesla", věřím, že požadavek 6 stránek bez dialogů dotlačí člověka tvořit spoustu kreativních popisných vět tam, kde by si za jiných okolností vystačil s jednou větou přímé řeči...
na stranu druhou, součástí "umění" by mělo být i to, že autor příjde s vlastním přístupem, vlastním stylem a ideálně překročí dosud používané hranice/limity/tradice žánru -čili svým způsobem takové "zadání" - jinou formou psaní (jeden čas byly populární romány v dopisech, ich forma, vyšel SMSkový román), nové téma (třebas Vagina monology, Ohňostroj marnosti, Rok Kohouta), hlavní postava zcela opačná, než je standard (Dexter, Bridget Jones, American Psycho), nový pohled na svět (Matrix))
změny identity jsem si všimla, plastické operace a svatby ne...(proto jsem se ptala, jak je možné, že ji policisti nepoznali).
Každopádně - jméno paní profesorky by mne taky zajímalo... s jejím názorem polemizovat nebudu, lidi jsou různí, maj různé názory (a já mám obvykle problém sehnat partnera do kina, protože s mým filmovým vkusem se obvykle neshodne většina lidí okolo :))
Dallas ani nesleduj - nestojí to za to...
Já teda nevim... začátek dobrý, s nástupem režiséra Viscontiho to šlo hodně z kopce.
Nevím, nakolik je vhodné dávat vysloveně fiktivní postavě příjmení reálného režiséra a křestní jméno jiné - popravdě řečeno, na mne osobně to působilo spíš negativně.
Navíc, z celé té povídky mám tak trochu pocit, že to "procitnutí ze snu" bylo tak trochu "nouzové řešení" ve chvíli, kdy se ti povídka dostala do naprosto nerealistické fáze...
že se objeví režisér se stejným příjmením jako režisérská hvězda, která umřela před narozením milé Anny Marie, lze ještě vysvětlit (od toho jsou tu příbuzní), že se původně nevinné natáčení filmu zvrtne ve snuff film (i to se může stát... koneckonců, od toho jsou tu horory, thrillery atd.),
co mi ale vadí, je celá koncepce příběhu - začneš s hlavní postavou Glenem, kterému se u dveří hotelu objeví tajemná dívka s kufrem peněz je OK, následně se objeví policie hledající 2 lupiče z banky (klasika v rámci žánru),
pak to ale začíná trochu skřípat - bratři byli zastřeleni na útěku (ale jak došlo k předání peněz???),
dívka si obarví vlasy, začne si říkat Anna Marie, (občanku po ní asi nikdo nikdy nechtěl a změna byla asi tak dramatická, že si policisté nevšimli stejných rysů v obličeji... budiž) z neznámého důvodu ač do 23 panna se vyspí s barmanem (proč??? jak to souvisí s příběhem???) a stane se prostitutkou (no mít peníze z bankovní loupeže, tak se asi živím jinak), naštěstí Glenovi to nevadí (v posteli nebyla nic moc, tak ji poslal na "trénik" - dalo by se to zpracovat s cynickým nadledem, ale v tvém textu mi ten nadhled opravdu chybí), ve chvíli, kdy je příběh na slepé koleji a nemá se jak dál vyvíjet se objevuje režisér (náhle je zapomenuto všechno co se stalo do této chvíle) a vše se soustřeďuje na to, že prostitutka se stala herečkou (trochu zvláštní tah, ve chvíli, kdy se člověk ukrývá před policií), následuje velmi zdlouhavý popist toho, jak milá slečna usilovně hraje, až vlastně hrát nemusí, což finišuje její vlastní popravou (Nehrála Marii-Antoanettu? Když je to Anna Marie...).
A v tu chvíli se Anna Marie Visconti (no nečetla jsem extra pozorně, abych si všimla, kdy se vdala) probudila, a zjistila, že to všechno byl jen sen...
Mne to tedy nepřesvědčilo, že tohle byl promyšlený a důmyslně vystavěný příběh. Prolínání snu a reality a (rádoby)nečekaná procitnutí ze snu už v literatuře není žádná novinka, a hlavně - celý příběh musím být nejen dobře vymyšlený, ale i dobře podaný, tak aby z toho čtenář neměl pocit, že autor nevěděl jak dál.
Za mne tedy -
- přepsat (trochu přímé řeči by nevadilo)
- zkrátit (neb spousta toho je docela dost zdlouhavá - čili nuda)
- ujasnit si, kdo je hlavní postava (Glenn nebo Anna Marie)
a abych navázala na Lamarski - když se Pamela po 150 dílech probudila, tak to tuším navazovalo (nebo se to alespoň tvářilo, že navazuje) na scénu, kdy šla spát...
no nevím, mám z toho pocit, jako by to bylo psané na nějaké zadání a jako by ses až moc snažila udělat dojem.
Zároveň některé formulace a výrazy na mne působí poněkud archaicky... možná to byl záměr, ale mně to tam příliš nesedlo...
no já nad těmi prášky přemýšlela dost dlouho - nějak v zobání pilulí nemám praxi, a když už si beru prášek,tak ho většinou rozpouštím na lžičce, protože se mi to blbě polyká... no a na tý lžičce se to rozpouští v řádu desítek vteřin...
co se týká stylistických výtek, zatím nejlepší radu, co se stylistiky týká, jsem četla v knížce Stephena Kinga - O psaní. "Zabte své miláčky!" - zní to brutálně, ale v zásadě má ten chlap pravdu. Člověk by se měl ke svému textu občas zachovat trochu "macešsky" a vykostit a přepsat nemilosrdně všechno, co se mu jen trochu nezdá (byť je to autorova oblíbená pasáž, nad kterou strávil X hodin práce)...
ojoj... koukám, že se neuložil můj komentář :(
stylisticky se mi to líbí, obsahově mám trochu problém s tím, že dva chlapi vyjedou výtahem do předposledního patra do své kanceláře, a v ní se rozhodnou, že tedy půjdou nahoru na panáka (předpokládám, že od někud šli a měli důvod se do kanceláře vrátit, jinak by si zašli asi na panáka někdy cestou a do kanclu si jen nešli vypnout počítače, taky je mi divný, jak to, že Jana nastoupila do výtahu - asi v přízemí, Tomáš si přivolal výtah - taky v přízemí? - a přistoupil k Janě do výtahu...)
Není to nijak zásadní, ale pokud je čtenář šťoural jako já, tak by to chtělo dovysvětlit - i za cenu toho, že by se ze šestipatrové budovy stal 100 poschoďový mrakodrap a zatímco Jana jela z přízení, Tomáš se vracel z jednání v patře 25 do kanceláře v patře 75...
nejsem si jistá, že by ti na záchrance poradili, abys člověka v bezvědomí nutil zvracet, obzvlášť tak, že mu dáš vodu se solí, nebo prsty do krku... při plném vědomí a jistotě, že nevypil louh apod. snad ano, ale pokud je v bezvědomí, tak si dovolim pochybovat... (docela bych se bála, že by se dotyčný mohl udusit)
A následně řešení záchranky - "sítnice reaguje, chce to jen dát čas infuzi" - no spíš bych čekala, že řeknou něco o vypumpování žaludku....
a k těm bílým práškům obaleným žaludečními šťávami.... to teda moc nevím, většina prášků se vyrábí tak, aby byly v těle rychle rozpustné...
stylisticky mi to příde moc "nadšené" tím tématem, ale se spoustou ustálených spojení, která jsou sice dobrá na hodinách slohu, ale v literatuře to až taková bomba není, pokud je autor vrší jedno vedle druhého. Čtenář má pak pocit, že tohle už někdy četl
zajímavý nápad :)
alespoň už víme, kdo může za to globální oteplování :)
já bych řekla, že dobrý nápad se tu utápí ve spoustě dlouhých a zbytečně květnatých vět...
a dle české gramatiky se přímá řeč píše do uvozovek + k jejímu uvozování se používá dvojtečka... standardně je tím vybavena asi drtivá většina všech klávesnic, takže by bylo vhodné ty čudlíky občas zmáčknout - text je pak přehlednější - tím pádem snáze čítelní - čili to víc lidí dočte až do konce....
a ten Peter nikdy před tím na třídním srazu nebyl??? Navíc, působí to trochu divně, když Peter se jmenuje i žák, který chyběl na tom setkání, kde Peter příběh vyprávěl...
ten název to vystihuje pěkně... je to takové celé malebné :))
fejeton nerovná se kurzíva....
ten růžovo-vínový podklad na oči působí trochu jako odpuzovač hmyzu na mouchy... (pravda, světlý podklad je mnohem nudnější, fádnější a míň extravagantní, ale má jednu obrovskou výhodu - tmavý text se na něm dobře čte!)
srovnávat se s jinými fejetony na totemu je poněkud těžké - ne všechny díla, která jsou v rubrice "fejeton" by opravdu mohla toto jméno nést... prostě autor si myslí, že to fejeton je (a těžko tu diskutovat o definicích - chce-li někdo, aby jeho dílo bylo posuzováno jako fejeton, tak mu ho tam nechám a hodnotím to jako fejeton... autoři jsou svéprávní, takže se mohou rozhodovat sami za sebe a klidně se mnou nesouhlasit :)) )
Korektora, který by autorům opravoval chyby a doplňoval písmenka nemáme, pokud je tam chyb nad míru, tak autora upozorníme.... toť vše (ale řekla bych, že hrubky mají na hodnocení mnohem větší vliv, než barva pozadí - ta spíš ovlivní to, kolik lidí to dočte...)
Co se týká tvého příspěvku:
- uvítala bych rozdělení do odstavců
- "Tuhle novinu mi sdělil u odpolední kávy" působí, jako když se odvoláváš na předchozí větu... což je stylisticky špatně. lepší by bylo: "Beru Ginko" tuhle novinu mi sdělil
- to s těmi psy... taky bych to opsala trochu jinak... sice je jasný, že jeden pes se sám se sebou prát nemůže, ale i tak by možná bylo lepší napsat, že u dveří stál soused s Azorem a náš psík se snažil k němu dostat a očuchat ho...
- obsahově se mi to ale moc líbilo, pointa je taky dobrá... takže tak za 4, ať máš co zlepšovat...
další moje komentáře budou stručnější... nechci tu psát slohý práce a nebo se opakovat - odstavce a světlej podklad + tmavý písmo doporučuju drtivé většině místních autorů :))
hmm... jsem se těšila, že by se pod tím názvem mohla skrývat nějaká zajímavá povídka... a ono prd :(
jsem zklamána :(
ahoj,
máme tu pravidlo - 1 příspěvek na den - tím pádem jsem všechny tvoje další příspěvky z dnešního dne přesunula na zítra a pozítří. Až to budeš příště ukládat, pohlídej si to prosím.
díky
q
začátek se mi líbí, ale mám pocit, že se to ke konci tak nějak rozplizlo do ztracena,,,
pěkný den blbec...
ten závěr a zamotávání vztahů a babičky z prahy 10 je tam možná trochu navíc, ale i tak je to povedená věc...
docela zajímavé, ale měla bych technickou co se publikování na internetu týká:
odstavec delší jak 5 řádků dočte málokdo
A velká písmena na začátku věty by taky neškodila